Povídka

Ukradený poklad
Četba díla zabere cca 13 min.

Autor: Astra

Výkupné za prince Zoltyho…

Od té doby, co měl obr Ínemak v zajetí prince Zoltyho, se často zdržoval ve vězení a trápil ho tam. Nechával mě ve své komnatě s krásným obnoveným Ohynem a zdálo se, že Ínemaka nejvíc zajímá Zoltyho utrpení.

Netrvalo to ale dlouho a k obrovi přišli snad všichni Zoltygové s prosbou, aby ho propustil, že ho od obra vykoupí! Vodní obludná královská rodina zaplnila obří přijímací sál v jeho temném hradě a začalo se s vyjednáváním. Obludná vodní královna si před obra klekla a prosila za Zoltyho:,,Prosím,propusť mého syna,dám ti za něj vše,co si řekneš!”Slibovala královna obrovi.

Obr na ně protivně vrčel:,,Co když to bude tak stejně drahé, jako když jste stanovili výkupné za krále Silvera? Tolik vám nikdo nedá a vsadím se,že ani vy tolik nemáte,aby jste mohli vykoupit svého syna!”

Vodní král Zolteg na obra cosi zabublal,něco asi,aby se nedivil?

Nakonec přeci jen dali obrovy za Zoltyho překvapivě vše,co obr požadoval! Zolty byl od obra docela umučený a obr měl té obludné vodní rodiny dost. Měl radost, když mu donesli za Zoltyho velkou truhlu pokladu a ještě velký pytel, to ale nevím, co v něm bylo. Obr to za Zoltyho přijal a dovolil,aby si ho odnesli,pak odešli i se Zoltym na nosítkách.

Co s Ohynem?

Obr nás s Ohynem šel odvést do věže. Mě usadil u stolu, poručil Ohynovi, aby dohlédl, že vypiju ten pohár, do kterého zase něco přidal. Pak u dveří zavrčel:

„Buď tu s Ohynem hodná a ne abys ho zase sváděla! Půjdu si prohlédnout svůj nový poklad, pak ti ho taky ukážu, když vypiješ ten pohár!“

Obr zamkl dveře od věže a nabil je proudem, šla jsem za Ohynem ke dveřím a chtěla se s ním bavit, ale Ohyn zas jenom stál jako socha, nemluvil, nepodíval se na mě. Tak jsem se naštvala, že je protivný, a rozhodla se utéct mu! Ohyn se konečně pohnul, ale jenom proto, aby na mě namířil špičku kopí a řekl:

„Jdi na své místo a počkej tam v klidu, až se vrátí pán, tak jak to přikázal. Máš vypít pohár a být tu hodná!“

Ale čekat u stolu s plným pohárem toho nedobrého pití před sebou mě nebaví! Byla jsem zklamaná, že je Ohyn takový a nechce se se mnou vůbec bavit. Tak mě napadlo jít ke kukátku, i když mi to obr zakázal, objevila jsem v tom kukátku něco, nebo spíš někoho, kdo byl pro mě moc zajímavý! Ráda jsem se dívala na smaragdové moře a ostrovy, tam žil krásný mořský král Moran s jeho rodinou! Tak jsem zas namířila kukátko směrem do Moranova velkého paláce a dívala se na Morana!Ale Ohyn mě od kukátka hned odnesl a usadil mě ke stolu, přísně řekl:

„Pán přikázal, abych na tebe dohlédl, že vypiješ pohár, a pokud vím, tak ke kukátku nesmíš. Pán ti to zakázal!“

Vzala jsem s nechutí ten svůj plný pohár a řekla:

„Mohl bys to za mě vypít? Nebaví mě u toho sedět a nechci, aby mi to pak obr zase nutil!“

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Astra

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Nové dobrodružství ze snů Rogas se zlobí Byl chladný večer, když jsem se objevila na prahu ...
Už ani nevím, co jsem to tenkrát provedl. Zlobil jsem. Jako každé dítě. Až když odrostete tomu n...
1. Divné chvíle smutku i smíchu 😊 Obr Ínemak se rozhodl pozvat krále Morana na návštěvu do T...
Každý nový vztah  je tak trochu vabank ...
Duch a jeho příběh,jak to bylo dál? Když duch zjistil, že jeho ztracená sestra se stala objetí z...
S obrem u stolu. Obr se na mě za to,co se stalo u Morana na oslavě zlobil! Sotva mě donesl do svého...
Venku:   Všichni jsme šli stranou od ostatních, aby nás nikdo neslyšel, abychom mohli projedn...
v Normanově říši Můj útěk od obra byl nepromyšlený. Asi jsem neměla utéct do Normanovy říše...
  Jak vytouženým klidem se nám může stát zvuk smějících se dětí. Jeden z kluků se ujal...
Tamhle svítí sjezdovka! Znala jsem ho už od školy. Tehdy to bylo takové hubené bidlo, krátké vla...
1. Pro pobavení obra? Nemohla jsem si hned vzpomenout, co se stalo pak, když jsem spadla ze stromu d...
Zvonek nad dveřmi Prodávám zrcadla. Ani si už nepamatuju, jak jsem k téhle práci přišel. Děl...
Aničce nemohlo uniknout, že se Jarmila po večeři někam chystá. „Kam chceš jít?“ zeptala se, ...
Déšť bubnoval na sklo okna, kapky stékaly v nepravidelných proudech a tvořily na skle chaotickou s...
“Jak jste se rozhodl, generále? Dáte svolení k odchodu?” oslovil kapitán Adiarte netrpělivě, av...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Hotch řídil a já seděla vedle něho. Reid totiž byl rychlejší a sedl si dozadu. Chvíli jsme jeli ...
Three heart-shaped candles with textured designs basking in soft sunlight on a minimalist surface.
Kapitola 1: Přátelé z domu prokletých duší Po té,co mě obr Ínemak s Temnoviště hodil do čern...
Byl na cestě již druhý týden. Jako bakalář svobodných umění vypravil se tehdy za hranice vévods...
Další příběhy ze snů Nerozluční? Když pro mě obr Ínemak znovu přišel a odnesl mě do s...
předchozí část zde   VII. Vylučovat Pokoj potemněl. Skřek a nářky utichli. Utichl i sm...
red rose with droplets
Můr pokračování. Je nádherné ráno. Slunko krásně svítí a hřeje. Jako o život. Fouká ...
Jako každého rána přicházela ta mírně obtloustlá paní na pláž obtěžkána taškou se spoustou...
předchozí část zde … Paní Müllerová mě přivítala v slzách. Vypadala hrozně, jak se asi d...
U Hotche doma: Skládal jsem nově koupenou postýlku pro miminko. Já a moje žena Hayley jsme čekali ...
V kanceláři:   Bylo pondělí a všichni jsme byli v zasedačce a čekali na naší styční d...
Co jsem provedla obrovi K smíchu, nebo k pláči? Obr Ínemak se dozvěděl, že jsem minule utekla z v...
Před požárem:   V jedné učebně si studenti zapisovali novou látku z tabule, kterou jim vy...
Část I.   Nic z toho, co je kolem mého já, mě nebaví. Obestírá mne nuda a já stále p...
  Bylo mi přes třicet a všehovšudy jsem neměla nic. Nemyslím si, že úplně nic, jasně, mě...
Jemný vánek rozechvíval cípy jejích blankytných vílích křidélek. Dudlinka měla naspěch, letě...
0