Pomalu, s rukou položenou na chladné stěně přepážky, došel ke skladu. Dveře byly otevřené, což samy o sobě neměly být. Uvnitř, mezi hliníkovými bednami s náhradními díly a vaky s dehydrovanou stravou, seděl na převráceném plastovém kbelíku starý muž. Měl na sobě flanelovou košili s prodřenými lokty, manšestrové kalhoty a na nose brýle slepené uprostřed bílou náplastí. V prstech žmoulal šroubovák a soustředěně jím rýpal do rozvodné skříně.
„Tati?“ vydechl Jáchym. Hlas se mu zlomil.
Muž se otočil. Měl přesně ty unavené, vodnaté oči a strniště kolem úst, jaké si Jáchym pamatoval z nemocnice v Motole, kde jeho otec před osmi lety zemřel na rakovinu plic.
„No to je dost, že jdeš,“ zabručel otec a ukázal šroubovákem na spleť optických kabelů. „Kdo ti dělal tyhle rozvody, prosím tě? Vždyť je to zapojený úplně nakřivo. Jestli ti vyhoří jističe, nediv se. Podrž mi baterku.“
Jáchym udělal krok vzad a narazil zády do kovového žebříku. „Ty jsi mrtvý,“ zašeptal. „Byl jsem ti na pohřbu. Sám jsem vybíral urnu.“
Otec si povzdechl, přesně tím svým trpělivým, ale hluboce zklamaným způsobem, kterým komentoval většinu Jáchymových životních rozhodnutí. „Ty z toho vždycky naděláš, Jáchyme. Místo abys mi podal sedmičku klíč, budeš tady filozofovat. Vždycky jsi měl hlavu v oblacích. Doslova, koukám.“ Otočil se zpátky ke skříni. „Tak podáš mi ho, nebo tam budeš stát jako solnej sloup?“
Jáchym zavřel oči. Počítal do deseti. Zhluboka dýchal. Je to jen přelud. Nedostatek spánku. Gravitace Smyčky si hraje s mým vnitřním uchem a spánkovým lalokem. Když oči otevřel, sklad byl prázdný. Bedny byly úhledně vyrovnané, rozvodná skříň zavřená a zaplombovaná. Jen ve vzduchu pořád visel ten nakyslý pach laciného tabáku.
„Agnes,“ řekl roztřeseným hlasem do komunikátoru na zápěstí. „Okamžitě mi udělej kompletní sken mozku. A zkontroluj vnitřní kamery v sektoru C za poslední tři minuty.“
„Skenuji,“ ozvalo se po chvíli. „Neurologické funkce vykazují zvýšenou aktivitu v oblasti hipokampu a amygdaly, což odpovídá silnému stresu nebo živému snění. Záznam z kamer v sektoru C ukazuje tebe, jak stojíš ve dveřích skladu po dobu osmdesáti dvou vteřin a hovoříš do prázdna.“
„S nikým jsem nemluvil. Tedy… mluvil, ale on tam byl.“
„Rozumím, Jáchyme. Doporučuji aplikovat sedativum z lékárničky B a ulehnout ke spánku. Gravitace anomálie K-89 vykazuje neočekávané kvantové fluktuace. Je možné, že magnetické pole působí na tvou nervovou soustavu.“
