„Dobrej nápad!“ odpověděl kdosi.
Nastalo velké stěhování. Bylo slyšet cinkání sklenic, šoupání židlí, vrzání stolů a všichni lidé se jako na povel přesunuli k výčepu. Následkem toho byla místnost za kovovými dveřmi rázem zcela prázdná a naopak u výčepu bylo náhle k nehnutí.
„Kterej magor tvrdil, že je tady volno? Je to horší než vedle! Tam jsem seděl a tady stojim!“ rozčiloval se čísi hlas.
„To je pravda! Kdo přišel s takovou hovadinou?“ volal další expert.
„To byl výčepní!“ ozvalo se zpod stolu.
„Houby!“ křičel hospodský a ukázal na Jarku s Jindrou. „To tady ti kluci!“
„To si z nás děláte kozy, ne? Cucáci! Ještě vám teče mléko po bradě a už si chcete střílet z nás starejch kozlů?“ rozčiloval se jeden starší host v plstěném kloboučku.
„Joudo, dej jim ránu a vůbec se s nima nebav!“ radil mu kdosi.
„To taky udělám!“ křičel Jouda a začal si kasat rukávy, protože v rozrušení zapomněl, že dnes má na sobě tričko bez rukávů.
Za několik okamžiků se rozletěly dveře a těmi prolétli Jarka s Jindrou.
„To je sen!“ naříkal nechápavě Jarka a sahal si na rozseklý ret. „To jsem ještě neviděl takovou grupu idiotů!“
„Hele, tamhle je další hospoda!“ vykřikl Jindra a ukázal hned naproti, kde chlapce vítal nadějný nápis nade dveřmi „Hospoda u Inženýra“.
Když do ní chlapci vkročili, okamžitě je zaujala výzdoba podniku. Po stěnách byly rozvěšeny technické výkresy, stavební plány budov a různé zeměměřičské pomůcky. Za výčepem stál muž středního věku, působící velmi inteligentním dojmem. V kapse u košile měl několik propisovaček a na krku dalekohled.
Jakmile vstoupili do výčepu, celá hospoda ztichla a desítky párů očí si je zvědavě prohlížely.
„Konečně jste tady! Už tu na vás čekáme jak na smilování!“ přivítal je spokojeně výčepní a usmál se.
Jindra s Jarkou zakroutili nechápavě hlavami a hledali místo, kam by se mohli posadit. Všechny stoly byly obsazeny, tak si vybrali ten, u kterého seděl jen jeden starší chlapík s prázdným půllitrem.
„Dobrý den, můžeme si přisednout k vašemu stolu?“ zeptal se zdvořile Jarka a už bral do rukou židli.
„Ne,“ zněla stručná odpověď, která oba chlapce zaskočila.
„Máte tady místo?“ zkusil to tedy podruhé Jarka a zapálil si cigaretu.
„Jistě,“ odpověděl lakonicky muž. „Ale nemůžete si ke mně přisednout.“
Hlasité předčítání
Nápad: ⭐⭐⭐⭐✩
Text originálně pracuje s motivem absurdní návštěvy hospod, kde se hlavní postavy setkávají se sérií nečekaných a groteskních situací v prostředí vesnických hostinců: jeden je prázdný, druhý je přeplněný, v třetím si každý nosí vlastní stůl. Námět je vtipný, hravý, plný nápadů a nabízí komicky přehnaný pohled na českou hospodskou kulturu.
Atmosféra: ⭐⭐⭐⭐⭐
Ukázka skvěle vystihuje nadsazenou, satirickou atmosféru a černý humor. Dialogy i popis prostředí jsou svěží, dobře budují napětí a překvapení. Společenské absurdity a hromadné přesuny hostů dodávají textu živost, ironii a dynamiku, zároveň působí jako parodie reálného prostředí.
Provedení: ⭐⭐⭐⭐✩
Stylisticky je ukázka velmi zdařilá, text je dynamický, svižně vykreslený. Autor zvládá groteskní dialogy, vtipné repliky i gradaci situací. Místy se motivy opakují, což lehce snižuje překvapivost v druhé polovině, celkově je ale ukázka pestrá a zábavná. Jazyk je nenáročný, přesto chytrý a sedí žánru.
Hodnocení:
Nápad: ⭐⭐⭐⭐✩
Atmosféra: ⭐⭐⭐⭐⭐
Provedení: ⭐⭐⭐⭐✩
Výborná ukázka moderní grotesky s výborným smyslem pro absurdní detail a kolektivní pointu – čtenáře nejen pobaví, ale i překvapí netradičním pohledem na obyčejné věci!