Jak to bylo dál?
Asi by se hodilo napsat, jak dopadl minulý sen, že jo? Na štěstí to dopadlo pro Děsmana dobře, protože se dolů nikdo z nich nikdy nedostal a já už o tom nic raději neříkala, myslím že Děsman o tom že ho prozradím všechno věděl a připravil se na moji zradu předem, sotva parta vstoupila do sklepa, začalo se tam cosi bořit a to všechny vyděsilo a utekli ze sklepa zpátky nahoru, nějaký čas nikdo do sklepa chodit nesměl, měli tam dělníky, kteří to tam opravovali a já jsem se dlouhou dobu k Děsmanovi taky nepodívala, ale jednou se stalo, že jsem se přeci jenom znovu dostala do jeho tajné skrýše, ale jinudy, než ze sklepa toho domu! Ve snu jsem bloudila jiným světem, až tam k té bráně, ten tygr, co dřív hlídal bránu do Temnoviště tam už nebyl, tak jsem tudy prošla, zvědavá co je za tou bránou? Někdo mě ale vystrašil, když mě do ucha zašeptal, že za branou čeká jedině smrt a proč su tak moc zvědavá? Luskl mi před očima a já sem se musela probudit a přitom jsem nebyla vůbec doma, ale někde jinde, byla jsem u Děsmana! Prohlížela si ho,jako bych ho viděla prve, on se na mě protivně šklebil a řekl mi,abych mu poděkovala za záchranu! Dostal mě totiž dřív, než strašlivý odchytávači! Tak jsem mu poděkovala a ptala se ho, kdo jsou odchytávači? Tak mi začal povídat o příšerách, kteří chytnou každého, kdo projde tou bránou! A v zajetí obra, ani těch králů za branou bych určitě být nikdy nechtěla! Dopadlo by to se mnou moc zle, takto moc neopatrná a zvědavá být nemám! Domlouval mi Děsman a zeptal se,jak jsem se vůbec dostala k té bráně? Tak jsem řekla,že mě tam vzala Vička, ale ona nemluví,tak se jí nemůžu na nic zeptat a na víc skoro hned zmizí,asi chce, abych šla za bránu a chytili mě tam? Děsman se na to zasmál a řekl, možná! Pak se ptal, co je ta Vička zač a chtěl, abych mu ji popsala, tak jsem mu popsala, jak vypadá a on se na to zhrozil a řekl, že jsem pojmenovala bezejmennou! Patří mezi prokletý,moc si nevzpomenu,co ještě povídal, protože jsem najednou zase zaspala a zdál se mi jiný divný sen.
Byla jsem v tom snu jiná, taková jako ze staré doby,měla jsem na sobě bílý delší šaty,možná to byla taková spodnička, nebo to byly šaty na spaní? Nevím,ale když jsem v nich šla a viděl mě někdo,tvářil se pohoršeně a někdo řekl, abych se šla obléct, ale mě se obléct nechtělo a šla takto oblečená někam do města, pak mě někdo zezadu vzal do náruče a řekl,kam si myslím,že takhle jdu? Odnesl mě domů a uložil do postele,byl to jenom takový nejasný stín,který pak najednou zmizel! Lekla jsem se a probudila,ale nebyla jsem zase doma! Rozhlížela jsem se a nelíbilo se mi tam,
ležela jsem v jakési velké posteli v pokoji ze starodávným nábytkem a naproti postele hořel v krbu oheň. Bylo slyšet, jak se někde někdo hádá a dostala jsem s toho strach, tak jsem se rozběhla a utíkala pryč, utíkala a najednou jsem letěla a vznášela se, bylo to super, ale pak mi došla energie a já jsem se začala řítit dolů, spadla jsem na cestu, která vedla lesem. Nemám ráda les, bojím se tam a nerada tam chodím, ale když už jsem se tam nechtěně dostala, tak musím co nejrychleji pryč, ale bloudila jsem tam a pak už byla tma a konečně jsem se dostala k bráně statku a k hostinci, tak jsem vešla dovnitř, abych se zeptala na cestu. Uvnitř bylo dost lidí, myslím, že tam něco slavili, hostinská nestíhala a prosila, abych jí pomohla,zavedla mě do kuchyně a ukázala na hory nádobí, tak jsem začala umývat nádobí, pak pomáhat kuchařovi chystat a nosit jídlo a pití a unavila jsem se a nakonec jsem nechtěně vyklopila jednomu hostu tác s jídlem do klína, hostinská se na mě za to zlobila a omlouvala se, řekla, že to napravím, zavedla hosta do pokoje pro hosty a pak mě podal politý oblečení a hostinská řekla, že to musím vyprat a usušit a zatím mu dala jiný oblečení, tak mě to nebavilo a chtěla jsem od tam utéct,vyšla jsem druhou stranou ven,ale přede mnou se objevil někdo moc strašidelný, někoho takto moc děsivého jsem snad nikdy neviděla,ale byl to Děsman a ptal se,kam jsem se mu to zase zatoulala? Pak už v Děsmanové skrýši jsem se na sebe šla podívat do zaprášeného zrcadla a vypadala jsem tak stejně, jako v tom snu,zeptala jsem se Děsmana, jak je to možný že takhle vypadám? A Děsman řekl, že jsem ta z minula! Nechápala jsem a ptala se ho,jak je to možný? A Děsman řekl, asi mi chce něco připomenout, bála jsem se té v zrcadle, měla zvláštní oči, takový svítící, jinak modrý a výrazný, zeptala jsem se,co mi chce připomenout? A ta ze zrcadla řekla, že nejsu ještě připravená se dozvědět víc a abych se už probudila! Tak jsem se probudila už doma,,,
Hlasité předčítání