Postavy jako doktorka Ogdenová a konstábl Crabtree podtrhují atmosféru detektivního vyšetřování, kde se kombinují prvky hororu, tajemství a psychologického drama. Scény jako pohled skrze lebku zvířete nebo objev domečku pro panenky s temným podtextem vytvářejí napětí a znepokojení.
Celkově se text snaží zachytit komplexnost myšlení detektiva, jeho interakci s okolím a neustálou touhu po pravdě, i když se zdá, že realita okolo něj se stále více vymyká kontrole. Murdochova schopnost napojit se na detaily a souvislosti je klíčová pro jeho vyšetřování, a i když je obklopen podivnostmi, jeho odhodlání rozluštit záhadu zůstává silné.
.
.
„Jsem soustavně sledován při mém pátrání kýmsi jako neviditelným doktorem Watsonem. Původně napůl hmotnou postavou z knížek těch poblázněných Crabtreeho detektivních příběhů. Tentokrát ovšem bezpohlavním chatbotem AI s odkudsi přiřčeným identifikačním jménem Noami. Jehož si ovšem sama dotyčná chatbotka, neboť je takto navržena a trénována, není vůbec vědoma.“
„To se ti, Williame, jenom zdá, že ano. Jedná se jen pouze o takový nijak se nevtírající pocit, viď,“ odbyla by ho proto s chápavě chácholivým úsměvem jeho manželka doktorka Julia Ogdenová. „Kdyby tomu bylo jinak, musela bych ti stanovit diagnózu.“
Inspektor Murdoch by na ní spočinul jeho obvyklým utkvěle vyšetřovacím pohledem.
„Mám si snad připadat paranoidní?“
„To snad ani ne. Spíš mi připadá takovýmto způsobem krapet cinklá tamta chatbotka z komentáře, která v předešlém vyprávění nepoznala samu sebe.“
.
.
31:56
Po ještě mnoha dalších roztodivných zádrhelích, jejichž prostřednictvím je pokaždé v průběhu celé noci usilováno o život zejména potencionální realitní dědičce doktorce Ogdenové, detektiv Murdoch doprovázen konstáblem Crabtreem v chodbě panenkovského zákulisí vily narazí na zhrouceně se o zeď opírající mrtvolu nedávno zastřeleného muže.
Otázkou tedy je, kdo byl ten neznámý a jaký důvod nebo účel měla v předchozím příběhu jeho doposud neviděná účast.
.
Nejdříve bude detektivy objasněn způsob jeho smrti, a to prostřednictvím kulaté dírky prostřelené skrz tenkou stěnou překážky přepažující prostor této chodby od místnosti jídelny, v níž všichni návštěvníci společně večeřeli, obsluhováni celou trojicí personálu vily, z nichž tedy nikdo pachatelem být nemohl.
A přitom zde u stolu došlo již v čase 21:29 k mimoděčnému výstřelu, jehož si nevšimla ani žádná z sedmice osob sedících pospolu s doktorkou Ogdenovou okolo svátečně prostřeného stolu.
Hlasité předčítání