Autor: Vera DiNy

Je takové ticho, že i pocit viny, tíha všeho jde slyšet.. slyšet ve zrychleném dechu, polykání na prázdno. Tady bych klidně trávila...

Tisíce lidí, tisíce povah, tisíce názorů, ale pouze dvě strany! Dva odlišné úhly pohledu!! Na co?? Život? Mezi málo a moc neexistuje...

Neni den, kdy by se mi v hlave nepromitl zivot tady a zivot predtim nez jsi se mi zase ozval. Snazim se vybavit pocit, pocity ktere...

Někdy i žít je statečným činem.. Svolného osud vede, zpurného vleče… Celý lidský život není nic jiného než cesta ke smrti...

Mohla bych psat do nekonecna, kolik toho v hlave mam.. chvilema chytam do ruky tuzku, ze zacnu psat a v ten samy okamzik ji pokladam...