Jak se blížili, Erik a Björn přispěchali ke Grimurovi a Erik tiše povídal: „Grimure, Vidíš ho? To je obchodník. Hehehe.“ A Björn hned spustil z druhé strany: „Takový obchodník ochutnal všelijaké kořalky. Hihihi.“
A v Grimurovi se zrodila naděje, ale hned jej napadlo: „Jestli je to obchodník, tak bude chtít peníze. Já nemám žádné peníze.“
Ale Björn jeho strach zaháněl „Obchodník se vždycky domluví. Prodá ti i levou nohu. Hihihi.“ A Erik se přidal: „Když mu dáš svou pravou. Hehehe. Můžeš s ním vyměnit něco, co máš u sebe. He.“ A Björn se smíchem postrčil Grimura před sebe, že Grimur málem upadl a Erik na něj pokřikl? „Jdi za ním, Grimure. Hehe. Kryjeme ti záda. Hehehe.“ A Grimur šel a brzy se postavil do cesty obchodníka, snažíc se narovnat svá zkřivená záda, aby viděl do jeho tváře.
Díval se do očí toho bohatého muže a prohlédl si jej od jeho uhlazených vlasů, přes upravený vous a kvalitní oděv, který kombinoval vzácné látky a hebké kožešiny, až ke koženým botám z rukou jistě věhlasného ševce, neboť na takovou práci Grimurův zrak ještě nikdy nedopadl.
Obchodník zíral na ubohého Grimura a na jeho tváří se objevil úlisný škleb a hlasem znechuceným vyplivl své: „Z jaké díry vylezlo to odporné stvoření? Zmiz mi z cesty, obludo!“
Grimur slyšel smích za svými zády. Ohlédl se a spatřil Erika a Björna, jak se chichotají a ponoukají, aby k obchodníkovi promluvil a tak také s ostychem Grimur učinil: „Jsem Grimur, dobrý muži.“
Obchodník se rukama opřel do svých boků a s pohrdavým výrazem zase vyštěkl „Nezajímá mě jméno každého trolla, který se mi postaví do cesty! Zmiz, než s tebou ztratím trpělivost.“
Grimur se znovu ohlédl na své dva společníky a nedal se odradit. „Chci s tebou uzavřít obchod. Co bys chtěl za pramen svých vousů? Potřebuji…“ Ale obchodník ani nenechal Grimura domluvit a Vykřikl „Stráže! Zbijte toho opovážníka! Ukažte mu, kde je jeho místo! Nehodlám nechat jeho pohled dál špinit moje jméno!“ A dva strážci hned tasili své ostré sekery a v Grimurově očích se zrodil strach a hledal, kudy by mohl utéct, ale nohy byly jako z kamene.
Všechno v té chvíli utichlo. Stráže se svými sekerami se krok za krokem přibližovali a i chichot Erika a Björna zmizel. Grimur se rozhodl, že uteče do pole, doufaje, že jeho úprk upokojí obchodníka, v tom ale jeho šat chytila jakási ruka. Grimur se ohlédl a viděl Erika, jak se dívá na ty stráže a pak na obchodníka a říká: „Ani nevíš, jaké chyby ses právě dopustil. Hehe. Zastal ty dva divochy.“ A Erikův pohled byl pevný a na jeho rtech se tkvěl šibalský úsměv, stejný jako kdysi v krčmě. A pak se ozval z druhé strany Björn „Vážně je zastav, nebo si ublíží. Hihihi.“
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★★
Nápad parodovat vikingské ságy prostřednictvím dvou škodolibých vtipálků je velmi osvěžující a originální. Zvrat, kdy se z krutého žertu vyklube skutečný zázrak a dojemný návrat k rodině, dává příběhu nečekanou hloubku a silnou nosnou myšlenku. Zápletka je skvěle vystavěná a udržuje čtenáře v napětí až do samotného konce.
Atmosféra – ★★★★☆
Textu se daří výborně balancovat mezi drsnou severskou mytologií a odlehčenou, až groteskní komedií. Emoce hlavního hrdiny, jeho zoufalství i konečná katarze, jsou uvěřitelné a čtenáře snadno vtáhnou do děje. Atmosféru občas mírně narušuje až příliš časté a rušivé chichotání obou bratrů, které po čase ztrácí svůj komický efekt.
Provedení – ★★★☆☆
Máš velmi bohatou slovní zásobu a cit pro barvité popisy, díky čemuž je text poutavý. Čtivost však trochu trpí na příliš dlouhá, komplikovaná souvětí a nadužívání spojky ‘a’ na začátcích vět. V dialozích si dej pozor na správnou interpunkci a zkus omezit opakující se uvozovací věty; gramatické chyby či překlepy se v textu sice najdou, ale skvělý obsah je s přehledem zastiňuje.
Celkové hodnocení:
Sága o Grimurovi je neobyčejně milé a překvapivě dojemné čtení, které ukazuje tvůj velký vypravěčský talent. Přestože by text snesl stylistické proškrtání a učesání dlouhých souvětí, příběh samotný má obrovské srdce a skvělou pointu. Rozhodně v psaní pokračuj, máš výbornou fantazii a dokážeš čtenáři předat skutečné emoce.