Bojka, můj zachránce
„Už nechci nikdy zůstat sama v téhle prokleté věži!“…
…Křičela jsem do kašny a líbilo se mi, jak se můj hlas rozléhal!
Stála jsem u kašny, která je tu místo toalety a sprchového koutu, za černým závěsem v obří věži, z vrchu zdi teče voda do kašny, která je asi jako větší rohová vana a pak je vevnitř kašny docela velký průtok, kterým voda odtéká, ale byl něčím ucpaný a voda v kašně přetékala ven na kamennou zem, mě na bosé nohy a já si představovala, jak voda zaplaví celou obří věž. Z vody shora i v kašně svítí zvláštní modré světlo, které tento kout věže za závěsem prosvětluje modře. Záři odráží tekoucí vody a celé to tu je takové krásné a uklidňující, ale teď voda vytéká z kašny ven a hrne se i za závěs! I když je tu schodek, tak voda stoupala už i přes něj!
Najednou se objevil v kašně za závěsem ve věži Bojká Rybák! To on asi ucpal kašnu! Měla jsem z toho velkou radost, Bojka mě k sobě stáhl do vody, až mě to trochu vyděsilo. Bojka řekl: „Neboj, dostanu tě odsud, je tu dost široký kanál, kterým se dá snadno proplavat, jeden proud vody vede nahoru a druhý vede dolů, bude se ti to líbit, uvidíš!”
Bojka mě vzal za ruku a protáhl se se mnou z kašny ve věži dolů odtokem a podivným vodním tunelem, plaval se mnou pod vodou a vyplavali jsme až v řekovišti na ostrůvku, kde se rozdělují řeky do čtyř proudů! Kolem ostrůvku se voda točila, jako vír, nebo jako vodní kruháč! Bojka se na mě tak jinak díval, jeho prohlížení si mě mi nevím proč vadilo, tak jsem ho objala a moc mu děkovala, že mě dostal ven z věže!
„Díky moc, Bojko!“ Řekla jsem, ale Bojka mě od sebe odtrhl a pokýval: „Nemusíš mi děkovat! Teď jsme vyrovnáni!“
Zeptala jsem se ho, jestli mi pomůže se záchranou krále Silvera? On zakroutil hlavou a potichu odpověděl: „Promiň, ale tohle po mně nechtěj!“
Bojka mě k sobě přitáhl a pošeptal mi: „Moc rád bych tě vzal do mé nové skrýše, objevil jsem vzácný poklad!“
Čekal, co odpovím. Bylo mi smutno z toho, že mi nechce pomoci zachránit Silvera, tak jsem smutně začala povídat:
„Třeba příště! Víš, chtěla bych ti to všechno povědět, co a jak se přihodilo a proč musím co nejdřív do svatyně za Silverem. Ohyn mě obvinil, že se to všechno stalo mojí vinou, protože jsem utekla před obrem do Normanovy říše a tam se setkala s čarodějem Natem Přivolávačem, který přivolal obra i Silvera, aby pomohli Normanovi zahnat vodní obludy, které mu obsazovaly území a vedly tam válku, na kterou Norman nestačil. A tak se do toho zapletli jen kvůli mně. Obr zajal krále Zoltyga, povraždil pár oblud, zbytek asi před obrem utekl z Normanovy říše a Norman za to obrovi tu říši přenechal. Obr stanovil Normana správcem a vodní obludy se pak dostaly do Temnoviště i do podzemní říše! Přišli za obrem, aby jim vrátil jejich zajatého krále, obr to odmítl, tak šli na Silvera, přepadli ho zrovna, když pořádal večírek, a uspali všechny kolem. Silvera odnesli do svatyně, zalili mu něčím jeho žezlo a přebrali tak jeho říši. Obr nechtěl Silvera zachránit, dostal od oblud krásnou vílu a klenot věčnosti a spřátelil se s nimi! Na mě se zlobí a proto mě nechal ve věži samotnou a odešel navštívit královnu Pijavici, se kterou se taky přátelí!“
Hlasité předčítání
