6. Marmondovo procitnutí 🖤✨
V léčírně se všichni zajímali nejvíc, jak je na tom slavná paní Karmína. U jejího lehátka bylo plno. Když léčitel obrovi oznámil, že paní Karmína bude v pořádku, jen to přehnala s pitím -Ínemak si oddechl, pak tam něco dál probíral s léčitelem a já jsem se mezi tím šla podívat k Marmondovi. Bylo mi to líto, že jsem ho porazila bleskem, ale musel to přeci tušit, snad spíš čekal, že to porazí mě, než jeho? To zranění na jeho tváři i na čele vypadalo dost děsivě,snad se mu to zahojí? Zahlédla jsem děsivý stín smrti…Hrůza mě paralyzovala, ale stín se vedle mě zasmál,zašeptal:
,,Snad by ses mě nebála! Nebo se víc děsíš toho, že bych si odnesl Marmonda?”
Pak mě uklidnil:
,,Neobávej se, zapomínáš snad na své znamení? Už nevíš, co s tím dokážeš, hm?”
Stín zmizel a já se podívala do dlaně, znamení viditelně zářilo. Mám s tím Marmonda probrat? Co když přišel o paměť a nebude si pamatovat, jak mi uspat znamení? Nevydržela jsem to napětí v sobě a se svojí levou dlaní se znamením se dotkla Marmonda. Marmond hned na to otevřel oči a hluboce povzdechl, vzal mi ruku se znamením a udělal to stejný, co minule, přitiskl mi ji na místo, kde má srdce. Cítila jsem jak skrz to znamení proudí do Marmonda energie a on se uzdravoval, ale já slábla. Chtěla jsem se od něho odtrhnout. Marmond mě strhl k sobě a zašeptal:
,,Nesmíš se vzdálit! Ty musíš zůstat u mě, dokud jsi se mnou, jsi v bezpečí!”
Zeptala jsem se:,, Vzpomínáš, co se stalo?”
Marmond kývl, trochu se i usmál:
,,Jistě že si vzpomínám! Kolikrát mě ještě porazíš bleskem? Nejsem blesku vzdorný! Ale neboj, už je mi líp a tobě bude brzo taky!”
Ale zatím to nevypadalo moc dobře! Marmond mi skrz znamení vysál veškerou energii, až jsem s toho odpadla slabostí…
–V dalším díle–
…Odjede Marmond s paní Karmínou, nebo zůstane u obra?