5. S Paní Karmínou ve věži🌹
Když jsem zaspala ve věži v Ohynově obětí, ve snu mě volal Marmond. Otáčel dokola hůlkou a kreslil s ní ve vzduchu světelný kruh, pak jakoby s hůlkou do kruhu prorazil díru, všechno zčernalo a on mě chytl za ramena a posadil na posteli. Polekalo mě to, snažila se vidět ve tmě. Ohyn tu už nebyl a moje znamení ve dlani pulzovalo a červeně problikávalo. Dostala jsem strach, co když má Marmond pravdu a to znamení ve mě exploduje a zabije mě? Vyděšeně jsem zavolala do tmy:
,,Ínemaku pomoc!”
Obr se tu za chvíli objevil, zeptal se:
,,Co se děje?”
Tak jsem fňukla:
,,Nechci tu být sama a taky se bojím, že ve mě vybouchne to znamení!”
Obr zavrčel:,,No vidíš, porazíš si Marmonda a teď by se ti tu hodil!”
Sedl si ke mě,chtěl něco říct,ale od brány se ozvalo troubení. Tak se zvedl, ale než zmizel zaprosila jsem:
,,Prosím, chci tu světlo!”
Ínemak zavrčel:
,, Dobře, v klidu tu počkej, vrátím se ze světlem!”
Když obr zmizel, začalo mě moc pálit to znamení, vstala jsem a snažila se po tmě dostat k závěsu. Namočila jsem si ruku do studené vody v kašně a zůstala tak,dokud se nevrátil obr. Ale nepřišel sám! Vrátil se v doprovodu paní Karmíny. Donesl svícen a zapálil i v krbu. Paní Karmínu usadil ke stolu. Zavolal na Ohyna, aby hned donesl pití! I když paní Karmína vypadala opile!
Obr mě přivedl ke stolu a usadil se vedle paní Karmíny a mě k sobě posadil na klín. Vzal moji ruku se znamením a ukázal paní Karmíně, řekl:
,,Je poslední s tím znamením, bezejmenní věděli, proč ho předat dál. Marmond viděl na vlastní oči, co se stane s bezejmenným, pokud dál nepředá své znamení, ta silná energie znamení je smrtelná a rozerve ji zevnitř!”
Paní Karmína na to zakroutila hlavou, řekla:
,,Bezejmenní žili věky! I se znamením! Znala jsem prastarou, nezemřela pro to, že by v ní explodovalo to znamení! Utrápila se nešťastnou láskou!”
Obr se zatvářil nevěřícně, povzdechl:
,,Marmondovi věřím, zatím se všechny jeho předpovědi vyplnily,i ty, který by si nepřál!”
Karmína se podívala na Ohyna, když jí nalil do poháru pití a pak na mě mrkla, usmála se:
,,Ten taky neví vše! Vzala bych Marmonda na turné, kdybys to dovolil, ty jeho předpovědi mě docela baví, tedy až ji uspí to znamení! Tohle Marmond nepředpověděl a mě zajímá, co by mi řekl na mou nabídku! Mohla bych s něho udělat slavného věštce!”
Na to se obr zasmál:
,,Tak to zkus…mě by Marmond nechyběl, držím ho tu především k vůli ní! To její prokleté znamení mě štve! Až jí ho Marmond uspí, pošlu ho za tebou, beztak je to většinou on, kdo v ní to znamení spouští!”
Ohyn si před obra klekl. Ínemak na něho zahučel:
,,Zmiz, už tě tu nepotřebuju!”
Ohyn potichu promluvil:
,,Marmond má vážné zranění na čele! Vlastně přes celou jeho tvář se táhne děsivá jizva blesku!Je pořád v bezvědomí a léčitel řekl, že zatím neví, jestli nebude mít poškozený i mozek,možná až se probere, bude bez paměti!”
Paní Karmína se zhrozila:,,
Chudák Marmond!Tak snad bude v pořádku!Nakonec se tu k vůli němu ráda zdržím!Tedy pokud dovolíš drahý příteli!”
Paní Karmína se dotkla obrovi ruky,se kterou na stole držel pohár.Jejich oči se na okamžik setkaly.Hned na to ale paní Karmína padala se židle.Kdyby ji nezachytil Ohyn spadla by na zem. Ínemak Ohynovi vyděšeně poručil:
,,Odnes ihned paní Karmínu do léčírny!”
Když Ohyn s paní Karmínou v náručí zmizel, Ínemak se tvářil pořád zděšeně. Zeptal se:
,,Chceš raději taky do léčírny?”
Kývla jsem a řekla, že chci. Tak mě tam obr vzal.
Hlasité předčítání