Turecký Vrch Vlll. Súd
Našu rotu navštívili v období tesne po skončení vyšetrovania, náboroví pracovníci ostravských baní. Lanárili vojakov vysokou mzdou, ženatým prísľubom veľkého bytu, slobodným garsónkou alebo jednoizbovým bytom. „Ak podpíšete pracovnú zmluvu na tri roky, môžete ísť už teraz do civilu. Ste zvyknutí pracovať lopatou tu na povrchu, veľmi ľahko zvládnete tú istú robotu, pod povrchom zeme“. Pomocník s ktorým mám prežitú šikanu sa volá Vojto, je z detského domova, podobne ako ja, bývaval predvolaný na Jeleniu ulicu k vyšetrovateľovi. Podobne, ako mne povedal o treste na tvrdo. Po návrate z posledného vyšetrovania mi Vojto zdrvený povedal, že podpíše baniam. Nebude tŕpnuť, ako dopadne súd, dúfa, že ak by dostal nepodmienečný trest, bane mu určite pomôžu a prihovoria sa za neho. Ja som niekoľko dní premýšľal, že urobím to isté. Pôjdem pod zem, tri roky pod povrchom so zárobkom budú lepšie, ako možno tri roky za mrežami, v base.
Chvíľu počkám, nechám si všetko uležať v hlave a potom sa rozhodnem. Doma rodičia o tom, čo sa stalo, čo sa so mnou deje, nič nevedia. Nebol som tam viac ako pol roka, občas zatelefonujem z ústredne v posádke. Píšem občas aj listy, ale sú to len slová, slová, ako ináč, o kaki.
Dni ubiehajú, je určený deň súdu, bude tu na Tureckom Vrchu, v dôstojníckej jedálni. Musí naň prísť celá naša rota a aj vojaci z vedľajších útvarov, aby tento prípad bol do budúcnosti, na odstrašenie podobných pokusov o šikanu. Baniam som sa neupísal, nemôžem, chcem vídavať slnko, chcem dýchať čerstvý vzduch, nezaniesť si pľúca uhoľným prachom, ktorý by ma pri spánku dusil.
Dlhé týždne som veľmi zle spával, budil som sa s tým že nado mnou je niekto s ostrým nožom a chce mi ublížiť, mlátim okolo seba rukami, kopem, vtedy ma budí ten, čo spí podo mnou, spávam hore na bydle, nepokojom kývem posteľami a aj susednými, lebo stoja tesne vedľa seba. Svorka je úplne ticho, pre mňa akoby ani neboli. Stretávame sa v jedálni, na rote, pri práci, vyhýbame čo najviac kontaktu, osobného alebo slovného. Nemáme si čo povedať, nik mi nikdy nepovedal prepáč, nechcel som ti ublížiť. Naopak, cítim sa, akoby som ja im ublížil, tvária sa tak.
Nadišiel súd. Miestnosť praskala vo švíkoch, prišli zvedavci zo všetkých rôt. My obvinení, sme sedeli v prvom rade na stoličkách a očakávali verdikty súdu. „Vstaňte, prečítam rozsudok“. Asi piati vojaci pôjdu sedieť do Sabinova, štyria dostali podmienku. Prišli sme na rad s Vojtom, dlane mám úplne vlhké, dívam sa do zeme a ticho modlím, Pane Bože, Pane Bože, Pane…… Bože, prosím, prosím.. pomôž. Najprv prečítali tresty dôstojníkom, ktorí mohli zakročiť. Dozorný posádky dostal mesiac domáceho väzenia, bude celý mesiac bez výplaty, veliteľ bude odvelený, ja mám mesiac zakázané vychádzky a Vojto to isté. Stále som sa díval do zeme, ako ju pokrývajú moje slzy, z kvapiek je maličké jazierko. Vstávame, súd skončil, neverím, že skončil, že padol rozsudok, Vojto ma objal okolo pliec a drme mnou, nejdeme sedieť, nejdeme sedieť, počul si, nejdeme sedieť.. I tak, stále neverím, že je koniec, že všetko takto skončilo. Zlo tu zostalo, dnes aj zajtra sa bude tváriť, že odišlo, ale je tu, schované a čaká na vhodnú chvíľu ukázať sa opäť v plnej sile.


Nápad – ★★★★★
Námět je neuvěřitelně silný, protože vychází ze skutečných, syrových zážitků, které čtenáři doslova otevírají oči. Závěrečné odhalení finančního podvodu dává celému utrpení a šikaně nový, mrazivý rozměr, čímž text přesahuje běžné vojenské vzpomínky. Nosná myšlenka o ztrátě lidskosti a systémovém zlu je podána velmi úderně, originálně a naprosto autenticky.
Atmosféra – ★★★★★
Atmosféra je naprosto pohlcující a místy až fyzicky nepříjemná, což je u tohoto tématu obrovské plus. Dokázal jsi skvěle přenést na čtenáře pocity beznaděje, zimy, hladu i neustálého strachu z nespravedlnosti. Emoce, zejména v pasážích o brutálním napadení nebo záchraně zraněného vojáka, jsou hmatatelné a nenechají nikoho chladným.
Provedení – ★★★☆☆
Text je velmi čtivý a plynulý, tvůj vypravěčský styl má přirozený spád a dokáže udržet pozornost i na takto obrovské ploše. Je však potřeba zapracovat na struktuře a chronologii, občasné odbočky a skoky v čase mohou čtenáře mírně zmást. V textu se nachází dost překlepů, chybějících čárek a podivných mezer před interpunkcí, což trochu ruší, ale vzhledem k síle obsahu to lze při dalších korekturách snadno napravit.
Celkové hodnocení:
Jde o neobyčejně silnou a odvážnou zpověď, která má obrovskou historickou i lidskou hodnotu. Přestože text potřebuje pečlivou redakční a jazykovou úpravu, tvůj talent vtáhnout čtenáře do děje a předat mu hlubokou emoci je nezpochybnitelný. Určitě v psaní pokračuj, protože tvé příběhy mají duši a zaslouží si být vyprávěny.