Ztěžka jsem odpověděla:
,,Ne,je mi pořád moc špatně!”
Stín zašeptal:,,To zvládneš,už se k tobě vracet nebudu, mizím si zahrát s Normanovou dcerou a ty odpočívej!”
Stín zmizel a mě bylo zle, nemohla jsem vstát, připadala jsem si, jako na kolotoči, snad to Normanova dcera ze stínem zvládne a přežije, jinak to bude dál asi moc hrozný,že jo?