7 Píseň Hejkalky a Lišky
Zpívají a tančí,přiběhne i liška 1 děti jako strašidla tančí
V pohádce je pohádkově nám se tady líbí moc
Ať jsi škvor a nebo víla, ať je den a nebo noc
Jsme tu zkrátka rádi, nikdo nám nevadí, život krásně pádí
Raz dva tři čtyři
Podívej jak je tu fajn, každý chce mít pohádkový život
Ať jsi kůň a nebo Kain, splň si přání, můžeš být i pilot
Budem si hrát na pohádku ráno večer a tak to má být
Čáry kouzla, čáry máry, láry fáry, včelí med
Zatančíme zazpíváme, roztančíme celý svět
Život ten je krátký, půjdem do pohádky, nestrpíme hádky
Raz dva tři čtyři
Podívej jak je tu fajn, každý chce mít pohádkový život
Ať jsi kůň, a nebo Kain, splň si přání, můžeš být i pilot
Budem si hrát na pohádku ráno večer a tak to má být
Druhé jednání
Stejná scéna, jen místo živých lidí jsou na stole přikryté hadrové figuríny, (pouze čert, vodník a Cvach) mimo Karkulky ta je živá. Za stolem sedí liška 1. Přichází Hejkalka. Má pod šaty na břiše schovaný pytel s věcmi. Světlo zhasne, rozsvítí se modré světlo a její oděv svítí.
8 Píseň Hejkalky
Tančí moderní tanec s prvky baletu
S Hejkalkou nastoupí děti v oblečení lesních strašidel
Dám vám strach dám vám stesk strašidelné zvuky slyšíš třesk a plesk
Chvíli sem a chvíli tam obavu proměním, hrůzu vyvolám
Potíte se strachy, stíny všude jsou, ptáci ztichnou, poklid odnesou
Tajíš dech, jdeš mýtinou, nadělal sis do kalhot jak mimino
Lesů pán ten je znám jako velký rváč
Přijďte k nám já vám dám borůvky na koláč
Bojíte se v lese každý se tam třese
Mě baví má profese jsem nejlepší na okrese
V této chvíli začne modré světlo blikat, až postupně zhasne. Oděv přestává svítit a Hejkalka začíná zpívat falešně. Děti odejdou.
to jsem já hejkalka děkuji není zač
Hejkalka ani nedozpívá, začne se kroutit bolestí, až upadne. Drží se za břicho.
Hejkalka To je bolest, nemůžu vůbec zpívat. Paní liško, pomozte mi prosím. Uííí.
Liška 1 Copak vás trápí paní Hejkalová? Vy jste těhotná? Čekáte miminko?
Hejkalka Ale ne. Prd a náboje.
Liška 1 Říká se prd a broky.
Hejkalka Nemůžu výt ani zpívat. To to bolí, uííí.
Liška 1 Sedněte si tady na lehátko a já se na vás podívám. Jméno?
Hejkalka Hejhula Hejhůlová.
Liška 1 Narozena?
Hejkalka Ne.
Liška 1 Jakto, že ne?
Hejkalka Mě vymysleli.
Liška 1 Dobře, tak vymyšlena?
Hejkalka Ano.
Liška 1 Já myslím, kdy?
Hejkalka Kdykoli.
Liška 1 S vámi je potíž. To nevíte, kdy vás vymysleli?
Hejkalka Občas. Někdy. Tu a tam. Chvílemi. Leckdy. Čas od času.
Liška 1 No dobře, dobře. Liška vstane a jde k lehátku. Otevřete ústa.
Hejkalka Ááááá. Liška se dívá Hejkalce do krku.
Liška 1 Vy máte pusu jako vjezd do garáže. Vidím tam nějaké předměty. To je vaše jídlo?
Hejkalka Há he ha ho he ha.
Liška 1 Cože?
Hejkalka Já měla hroznej hlad.
Liška 1 Aha, takže jste spořádala, co bylo po ruce.
Hejkalka Haho.
Liška 1 Jdeme na to. Vyhrne si rukáv, vezme si rukavici a vyndává jako Hejkalce z krku předměty a odkládá je na stůl. Postupně vyndá kladivo, jablko, tranzistor, bábovku, lahev Becherovky hrníček a jiné předměty. Liška vyndává a komentuje každý předmět, včetně svých kuřecích stehen. No podívejte na zlodějku. To je moje svačina.
Hlasité předčítání