7. Obr je tu😈
Z temnoty paláce se ozval mohutný řev — a objevil se obr.
„Tohle já nikdy nedovolím!“ zavrčel. „Tihle patří mně. A ty, cvrčku, nebudeš nikomu z nich nic nabízet!”
Mužíček se obra vyděsil, ale přes to na obra troufale spustil:
,,Tak tu hned neřvi, jo? Tady nejsi u sebe v Temnovišti! Porušili dohodu! Mohl jsem je zabít, ale líbí se mi, zvlášť ten drsný svalouš, vybral jsem si ho za krále, abys věděl a neříkej mi cvrčku! Ty Kolosmane!”
Bylo to trochu legrační, jak se mužíček šel schovat před obrem za Normana, šeptl mu:
,,Jednej s ním za mě můj nový králi!”
Obr zařval:
,,Norman není žádný tvůj nový král! A vůbec, nebudu se s tebou o ničem bavit, beru je zpátky! Ty si tu dál sám užírej nudu!”
Mužíček zesmutněl, stoupl si před nás pokýval na obra a prodlužoval chvíli… navrhl obrovi:
,,Co když se napřed utkáš s mými obry? Víš, oni se v tom jejich obřišti taky už docela dlouho nudí, nemají k sobě rovného hráče!”
Obr zafuněl:
,,Nesnáším je tak stejně, jako nesnáším tebe! Posledně jsem vyhrál a nic jste mi nedali!”
Mužíček zaskřehotal:
,,Zranil jsi anděla! Vyděsil jejich spolek, rozbořil zdi a zabil mi krále! Dlužíš mi nového! Dlužíš omluvu anděli i jeho spolku…zbytek jsem už urovnal, ale dlužíš to! A odměnu jsi dostal a sežral!”
Ínemak zařval:
,,To nebyla žádná odměna! Snad menší občerstvení? Dohodli jsme se přeci na pohárech. Naštvali jste mě…omlouvat se nebudu! Odcházím! I s nimi!”
Mužíček zoufale zahučel:
,,Víš, ale toho krále bys mi tu nechat mohl! Dozvěděl jsem se, že ho chceš stejně uvěznit, dlužíš mi ho!”
Obr se zatvářil hrozivě:
,,Ale nedlužím! Naše dohoda pořád platí, nikdo k vám a nikdo k nám! Tyhle si beru zpět a konec, už tě zas dlouho vidět nemusím!”
Mužíček natáhl svoji malou ručičku, ztěžka povzdechl:
,,Tak se měj Temňouši! Líp si všechno hlídej, budu tu tedy zatím bez krále, no! Kdyby sis to přeci jen rozmyslel, rád ho příjmu!”
Ínemak na to zakroutil hlavou, spoutal nás všechny pevněji do řetězů a vzal nás zpátky do Temnoviště.
Hlasité předčítání