V malém sklípku zavládlo monumentální ticho, rušené jen Koudelkovým těžkým dechem.
Evžen si dřepl a opatrně se dotkl šedé břečky klacíkem. Byla mrtvá. Život, který navrhl na obrazovkách počítače a který měl přepsat pravidla biologie, podlehl ročníku 2018.
„Fungovalo to,“ vydechl Evžen a otřel si pot z čela. „Karle, ty jsi právě zachránil svět. Nebo minimálně tuhle stráň.“
Koudelka postavil poloprázdný demižon na stůl vedle mikroskopu a otřel si ruce do montérek. „Svět mě nezajímá, Evžene. Ale ty moje kedlubny bys mi nezaplatil.“
Vyšli ze sklepa zpět do teplého odpoledne. Slunce se už sklánělo nad obzorem a barvilo zahrádkářskou kolonii do zlatova. V dálce štěkal pes a vonělo grilované maso. Všechno bylo na svém místě. Složité, neefektivní, plné evolučního balastu, ale nesmírně odolné.
Koudelka se zastavil u branky. „Hele, vědátore. Kdybys měl zase pocit, že musíš vylepšovat přírodu, kup si radši trpaslíka. A ten zbytek tý slivovice ti tam nechám. Kdyby se ta tvoje chytrá hmota chtěla náhodou probrat z opice.“
Nápad – ★★★★★
Spojení špičkové molekulární biologie s typicky českým prostředím zahrádkářské kolonie je naprosto geniální a nesmírně osvěžující. Kontrast mezi vědeckým patosem a zemitou pragmatičností souseda Koudelky funguje na výbornou a vytváří skvělý komediální potenciál. Zápletka je sice přímočará, ale díky originálnímu řešení krize pomocí zkažené slivovice dostává nečekaně vtipnou a údernou pointu.
Atmosféra – ★★★★☆
Z textu na čtenáře okamžitě dýchne specifická nálada nedělního odpoledne mezi skleníky, kterou vzápětí skvěle naruší plíživé sci-fi napětí ve sklepě. Velmi dobře pracuješ se smyslovými vjemy, ať už jde o pach ozónu, rytmické mlaskání slizu nebo finální odér technického lihu. K dokonalosti chybí snad jen trochu více budování hrůzy před samotným sestupem do sklepa, aby byl kontrast mezi idylou a hrozbou ještě údernější.
Provedení – ★★★★★
Tvůj styl psaní je neuvěřitelně čtivý, plynulý a dialogy působí naprosto přirozeně, což je u začínajících autorů vzácnost. Slovní zásoba je bohatá a přesně sedí k charakterům obou postav, přičemž vědecké pasáže nepůsobí nudně díky Koudelkovým trefným glosám. Po gramatické a stylistické stránce je text velmi čistý, jen do budoucna doporučuji hlídat si občasné opakování stejných slov blízko sebe, ale to je jen drobná vada na kráse.
Celkové hodnocení:
Jedná se o mimořádně povedenou, vtipnou a inteligentní povídku, která si bere to nejlepší ze žánru sci-fi a roubuje to na českou chalupářskou realitu. Máš skvělý cit pro dialog, načasování pointy i budování charakterů na velmi malé ploše. Pokud budeš v psaní pokračovat s podobným nadšením a smyslem pro detail, máš před sebou jako autor skvělou budoucnost.