Zmocnila se mne nečekaná rozkoš, jakou jsem ještě nikdy nezažil a při zachvění mého těla došlo k výbuchu mé chlouby přímo do její horké dlaně.
Pouze sen usmála a se slovy „už, tak rychle“ si otřela ruku do závěsu oken.
Byl jsem vzrušený, že napětí ve mě nepolevilo ani o chlup ba naopak jsem si připadal, že v okamžiku po výbuchu, který jsem popsal došlo k ještě většímu,
Ihned tuto skutečnost zaregistrovala a s tajuplným úsměvem se sklonila do mého klína a jemně uchopila mezi svoje rty to co hledala.
Byl jsem v sedmém nebi, neb jsem ani netušil jaký je to pocit, když se zkušená dívka či žena odhodlá k tomuto úžasnému aktu.
Neuvěřitelně jsem si užíval pohybu jejich úst a doufal jsem, že to nikdy neskončí.
Bohužel to skončilo velmi záhy, neb její ústa byla tak savá, rychlá a já opět v extázi, takže došlo k druhému výbuchu, který mi ochromil stehna a celé tělo.
Než jsem se vzpamatoval a poděkoval, dala mi pusu na čelo a zmizela.
Ačkoli jsem ji do tváře v uvedeném přítmí neviděl, velice jsem jejímu snažení fandil a velmi mne utěšovalo pouze to, že jsem rukou vsunutou pod sukni nesáhl na nic, co by mne mohlo pohoršovat, či co by mne mělo znepokojit, nebo zděsit.
To, kde a v čem spočinula moje ruka bylo naprosto v pořádku, nemohl jsem si a ani nechtěl stěžovat bylo to dokonalé, vzrušující a hlavně poprvé.
Nicméně já byl v sedmém nebi, neboť jsem poprvé cítil a dělal to co jsem si vždy moc přál a toužil po tom.
Byl jsem si naprosto jist, že toto je ta činnost, která mně bude bavit. Což se ještě umocnilo tím, že při pohybech rukou, které děvče cíleně předvádělo došlo k maximálnímu zvětšení mého poklopce a já zažil to co ještě nikdy.
Naprosto na šrot jsme Já Míra a jeho kamarád Jarda po všeobecném odporu k našemu odchodu opustili nálevnu kterou jsme obšťastňovali značnou dobu i já naprostý elév který jsem dostal několik nabídek k sexuálním hrátkám od rozdováděných, opilých žen z této akce,
kterou jsme absolvovali a jež nás dostala do takto pohrouženého, žalostného stavu, který nám velice bránil dojít k cíli jenž nám byl vytyčen. Trochu mne mrzelo, že jsem žádnou nabídku nepřijal,
hlavně jsem byl na něco takového nezkušený, nepřipravený a asi jsem se trochu i bál, že si udělám ve svém stavu ostudu.
Nebylo to daleko a došli jsme v pořádku po mírných útrapách zprostředkovaných hlubokým čerstvým sněhem který jako by se s námi potýkal a nechtěl nás pustit dál, neb mu bylo jasné, že si to nezasloužíme.
Již z dálky světlo ve štítu chaty jasně zvýrazňovalo její průčelí, proto nám nebránilo nic v tom vstoupit.
S naprosto evidentním veselím vcházíme do objektu chaty Jardových rodičů, kteří momentálně přebývají v Praze a jak říkal „nezaclánějí“.
Bohu dík, že zde nejsou, jistě by nebyli nadšeni a dovedu si představit situaci, která by nepřála našemu pobytu u nich a my bez průtahů museli jít odkud jsme přišli. Naštěstí pro nás jsme spočinuli v teple nedalekého objektu a Jarda zavelel k uložení všech přítomných k řádnému a neodkladnému spánku v místnosti, jež zabírala podkroví celé chaty.
Sotva jsme po schodech vylezli do prostoru kde se nalézali postele s přikrývkami, do nichž jsme se okamžitě zachumlali a ihned usnuli spánkem opilců, který nám nedovoloval ani snít a ani orientovat se kde vlastně nocujeme.
Hlasité předčítání