Biografie

AHIOJ MÍRO
Četba díla zabere cca 50 min.

Korunu tomu dodal Milan, který po zdlouhavém pátrání začal tušit, že jsem dívka jeho snů.

Ač v masce červené karkulky už opravdu nevěděl, co s tím, byl na pokraji zoufalství, a proto se jal použít chvat který se většinou nevyplácí a bez okolků mi ostrým, cíleným chvatem zajel rukou mezi nohy hledaje očekávané.

Ale co se nenadál, dohmat jeho slídivou rukou se minul účinku, neboť narazil na překvapivě pevné pánské přirození.

Opustil od původního úmyslu pozvat mne ven na čerstvý vzduch mezi stromky v létě zasazené u čekárny autobusu kde měly vyvrcholit jeho chlípné úmysly, že mne zprzní nadržená karkulka, nebohou, nezkušenou, křehkou dívku a s oním zjištěním a neskrývaným panickým jekotem opustil sál, aniž by opětoval svůj poznatek jinému spoluobčanu. Byl jsem sice odhalen, ale neprozrazen.

Netrvalo to ale dlouho, jedna z bystrých účastnic plesu mne odhalila.“ To je Martin s Frantou!“ s jekotem se pochlubila ostatním, aby dala na vědomí, jak je neomylná a dokonale všímavá, což nepochybně vedlo k našemu odhalení. „Martin je fakt dokonalý, toho opilce hraje tak, že by to málo kdo poznal.

Podotkla jedna z účastnic a ostatní ji s úžasem podpořily v jejím úsudku.

Jako herec jsem dlouho neobstál a drže se vozíku, sesunul jsem se k zemi a tady končí vše co si pamatuji.

Z doslechu jsem se dozvěděl, a to i za značného přispění našich, že paní Mulerová vystřídala Švejka na vozíku.

Naložili mne a pomalu mne odvezli domů. Kde mně uložili a vrátili se na ples který ještě zdaleka nekončil. Vyhráli jsme, dozvěděl jsem se ráno od otce na záchodě, který jsem celou noc objímal a nemohl jsem se z jeho obětí odtrhnout.

To mne těší odpovídám při odchodu do postele, na kterou jsem se celou noc velice těšil klepaje se zimou u otevřeného záchodového okénka kde jsem strávil celou noc a pomyslil jsem si při tom, jak rodiče nařkli strýce, že je nespolehlivý a nezodpovědný.

Nedá se nic dělat, ale už nyní jsem si vědom, že tato vlastnost je evidentně nejen nakažlivá, ale hlavně s naprostou většinou dědičná po všechny generace, což se neustále potvrzuje v konání všech, kteří disponují stejným genem rodiny.

Veškeré emoce spojené s maškarním plesem odezněly, můj slib, že už pít nikdy nebudu, aby mně nebylo zas tak strašně špatně byl zapomenut a přicházelo jaro, kdy táta zjišťuje, jaký stroj nám doma chybí a je nezbytně potřeba abychom ho neprodleně vyrobily, než bude pozdě a zjistíme, že se bez konkrétního neobejdeme.

Otec zjistil, že je nezbytné vlastnit výkonnou sekačku, která zdolá veškerý porost na zahradě a louce, kterou jsme doposud sekali kosou.

Kamarád sehnal hliníkový kruh z kruhu štěstí, který byl vyřazen z pouťové atrakce, a to byl pro naše počínání základ pro budoucí sečení. Jeho průměr dával jasnou šíři sečení budoucího stroje, který nám usnadní a zrychlí práci na porostu, který byl jasně nezvladatelný.

Na kolo z hliníku jsme umístili několik nožů ze sekačky, které jsme klasickým výměnným způsobem získali od místních zaměstnanců zemědělského družstva a vždy to vyvážila láhev rumu, či jiné podobné pochutiny, která byla akceptována.

Na střed kruhu jsme umístili elektromotor, který byl k dispozici. Nenašli jsme jiný než obrovský motor z mlátičky a jako pohon byla převodovka obraceče sena a na ní jsme umístily druhý elektromotor který bude jistě zajišťovat pojezd sekačky.

O autorovi

M. Skot

M. Skot

MANŽELSTVÍ JE FORMA DOBROVOLNÉHO OTROCTVÍ - jaké si to uděláš, takové to máš!

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Jak se ti to líbilo?

☆ Nehodnoceno ☆
Přidej svou minirecenzi:

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Když tají ledy
Když v cizím bytě samou láskou uhořím, kdo po mě zbyde? Mrtví úhoři? Rybí básně s v...
To už se tak v životě stáváŽe věci věčné, se rozpadnouVztahy vřelé ochladnouNo a ráno se pak...
Padl na mě Smutek. Neklepal,  Neptal se, A je tu.  Vzal si s sebou Kamarádky Slzy.   Js...
Mně éter vyprazdňuje plíce já chorý lékař, o to více jsem nemohoucí Fabricius ukrytý ve zde...
Chodila jsem na maturáky, přesněji řečeno jsem navštívila jeden, a to sice ten svůj, kde jsem tan...
[embed]https://www.youtube.com/watch?v=WVEi0wRU9VM[/embed] Autoři Josef Stráca Ilko a Richard Bob...
Chodím do práce, kde mi spousta lidí, nebo spíš lidé z vedení, ať už na dílně, tak na firmě, ...
V cigaretách byl   pravý tabák
  S Agnes jsme se poznaly, když mi byly 3 roky. Nastoupila jsem tehdy do mateřské školky, celá...
Ke každému z nás se pojí nějaká minulost a nějaké vlastnosti. Jak říkaly babičky: "Někdo...
Říkaj mi: „Tak kdy už budeš táta?“ Já na to: Támhle jsou vrata. Plíny, řev a málo spán...
  A nyní se podíváme, jak se vedlo Jirkovi, budoucímu Džordžovi, v práci. Jeho pracovním...
Jsem zimní dítě, narodila jsem se 3. ledna. Tak nějak by se dalo předpokládat, že budu k tomuh...
Dům na hraně pekla Lásko, odpusť, musel jsem naléhavě odjet. Vydal jsem se hledat jednoho starého ...
křičela „bolí to! – ach. auky. auky!“ já zas „mě mrzí to... tak čauky mňauky.“ – dn...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

NOČNÍ KOŠILKAJako výstraha před nevěrouA zálety stárnoucího pánaAby nechtěl ženu jinou, leckt...
A woman in a white dress sitting on the ground
Jar plné nežností a písania básní, jar nekonečných možností a šancí, našich tiel zamotan...
  A nyní se podíváme, jak se vedlo Jirkovi, budoucímu Džordžovi, v práci. Jeho pracovním...
Rád mám hlavu ve tvém klíněTy voníš mi prostě všudeTam můžu ležet jen tak líněA jazykem jí...
Konverzační komedie Osoby: 6 Otec Jaroslav Král mluví slušně, část textu je bez zubů a šišl...
Jsem černý svědomí tohohle města, jeho duše, kterou nikdy nemělo. Jsem fantom, personifikace jeho ...
Adam kráčel chodbou sektoru B7. Stěny byly hladké, světla tlumená, podlaha pohlcovala zvuk jeho kr...
něco z těch básní svých jsem dávno zapomněl. třeba – jak zněl tvůj smích? - čeho jsem m...
Slunce je vysoko na modré obloze, v srdci mi začíná citová koroze. Slunce se opírá do zad a do d...
Chodím do práce, kde mi spousta lidí, nebo spíš lidé z vedení, ať už na dílně, tak na firmě, ...
Láska. Co to vlastně je? Pojem, který nedokázali přesně definovat největší mozky historie, nejv...
Ke každému z nás se pojí nějaká minulost a nějaké vlastnosti. Jak říkaly babičky: "Někdo...
V cigaretách byl   pravý tabák
Chodila jsem na maturáky, přesněji řečeno jsem navštívila jeden, a to sice ten svůj, kde jsem tan...
  S Agnes jsme se poznaly, když mi byly 3 roky. Nastoupila jsem tehdy do mateřské školky, celá...
Hlasité předčítání

Souvislé předčítání vícestránkových titulů (experim.):
Připraveno
×

Obsah není k dispozici.

Číst od začátku?

×

Vyberte stránku