S díky jsem se rozjel k domovu plně naložen a s oddechem se hnal po cestě k zahradě. Bohužel až na konci cesty, když bylo nutno odbočit vpravo, jsem zjistil, že se moje rychlost neslučuje s odbočením a brzdy plné vody nefungují.
Strhnul jsem řízení a ihned odstředivou silou byl vymrštěn ze sedačky na zem. Souprava sice mírně zpomalila, ale po mém katapultování se nevydala správným směrem,
ale přímo na vůz řidiče autobusu, který nedaleko parkoval. S hrůzou po zdvihnutí se ze země jsem vystartoval směrem k předvídané katastrofě a v poslední chvíli se mi povedlo otočit volantem mimo jeho směr.
Auto traktůrek minul a já si oddechl, neradoval jsem se ale dlouho, protože vzápětí poskočil přes kámen na cestě a změnil trajektorii přímo proti vratům souseda naproti přes silnici.
Více se mi doběhnout rozjetou soupravu plnou hnoje nepodařilo a jak si jistě dovedete představit tuto situaci, tak to nemohlo dopadnout jinak.
Brána se rozletěla jak na dálkové ovládání a celý náklad tak jak byl se ocitnul na dvoře, kde po nárazu prudce zahnul na stranu a převrátil se před vchodem do domu a celý náklad se octnul na zápraží před vchodovými dveřmi.
Dveře se otevřely, vyšel soused Štefan a srdečně mne pochválil se slovy „co s tím budeš dělat ty hovado, do večera tady nechci nic vidět a že dáš do pořádku, jinak bych tě musel zabít!“
zavřel za sebou dveře a s povzdechem zmizel v domě.
Dalo mi to opravdu hodně práce, než jsem veškerý hnůj opět naložil a vyčistil zápraží, a to ještě více práce dalo srovnat a znovu zprovoznit vjezdovou bránu,
s čímž mi pomáhal otec, který vše vlastně vymyslil, a proto ani nenacházel slov chvály k mému příspěvku pohnojení zahrady.
Byla to prostě akce, která se nevydařila nejlépe, ale skončila dle požadavku dovést hnůj.
Ještě se musím okrajově zmínit, že při přípravě soupravy k této akci byl potřeba vyrazit svorník z korby vozíku a jelikož jsme nikdy neměli daleko od myšlenky k činu, tak táta vzal do kleští nástroj na jeho vyražení, přiložil ho k čepu a se slovy „bouchni do něj kladivem“
mi dal povel k akci.
Po návratu ze zubní pohotovosti byl týden na kontrolce s poškozenými předními zuby, neboť se nástroj po úderu kladiva vysmekl z kleští a plnou silou ho udeřil pod nos, což vedlo k uvolnění zubu, jak již zněla zpráva z pohotovosti a po zubním ošetření mu na chirurgické pohotovosti ještě hravě vyjmuli podkoží břicha část nástroje,
která se při úderu oddělila a do podkoží břicha se mu zapíchla jak projektil z pistole.
Nu což jak je naše heslo, bez krve není žádná práce, která má smysl a výsledek.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★☆☆
Tvůj text staví na klasickém a velmi oblíbeném českém motivu tragikomických historek, dospívání a vesnických či hospodských absurdit. Jednotlivé epizody jsou samy o sobě nesmírně zábavné a mají obrovský potenciál čtenáře pobavit. Chybí tu však pevnější dějová kostra, text působí spíše jako slepenec tří různých vyprávění (hory, ples, kutilství), které by si možná zasloužily rozdělit do samostatných povídek.
Atmosféra – ★★★★☆
Atmosféra je jednoznačně tvou silnou stránkou, dokážeš skvěle zachytit mrazivou horskou fujavici, zakouřené přítmí hospody i bujaré veselí maškarního plesu. Čtenář má pocit, jako by seděl u piva přímo s hlavními hrdiny a poslouchal jejich neuvěřitelné zážitky. Emoce postav, od zoufalství Jany až po opileckou euforii, působí velmi autenticky a živě.
Provedení – ★★★☆☆
Máš bohatou slovní zásobu a tvůj styl vyprávění má neskutečný spád, který čtenáře nutí číst dál. Největší překážkou ve čtivosti jsou ale extrémně dlouhá, až krkolomná souvětí, ve kterých se čtenář občas ztrácí, a text by potřeboval provzdušnit kratšími větami. Objevují se zde pravopisné chyby a chybějící čárky, ale tvůj vypravěčský talent a energie textu tyto technické nedostatky dokážou do značné míry vyvážit.
Celkové hodnocení:
Celkově se jedná o neuvěřitelně živelné a upřímné vyprávění, které v sobě nezapře inspiraci klasickým českým humorem ve stylu Bohumila Hrabala či Miloslava Švandrlíka. Ačkoliv text potřebuje výraznější redakční úpravy, zkrácení souvětí a lepší strukturování děje, tvůj přirozený cit pro absurdní komiku je obdivuhodný. Určitě v psaní pokračuj, máš dar bavit lidi a vyprávět historky tak, že si je čtenář dokáže živě představit.