8. Návrat krále Morana
V Temnovišti to znamenalo jediné — ohnivou slavnost, která rozzáří hrad i temnotu za ním. Když mě Ínemak přivedl–Slavnost už dávno běžela. Hosté se bavili, smáli, hýřili… a tentokrát bylo u obřího stolu ještě víc lidí než posledně.
🕯️ Zoltygové, ti dosud neporažení. 🕯️ Rudohlavovic s jejich křičící kapelou. 🕯️ Norman — živý, smějící se, a vedle něj čaroděj Marmond. Připíjeli si spolu jako staří druhové a když mě obr přivedl ke stolu,oba nadzvedli pohár na mě.
Ínemak si mě posadil zase k sobě na klín a chvíli mě mačkal,ptal se,jak se mi tu dneska líbí a abych ho zase nechtěla naštvat zíráním na Ohyna!Tak jsem to slíbila,že nebudu zírat na Ohyna,Marmond to slyšel a zasmál se na to,řekl obrovi:
,,Můj pane,to je,jako bys jí zakázal dýchat!Stejně bude a ty jí v tom nijak nezabráníš!“
Obr i Norman se na to zasmáli,obr pak na Marmonda kývl:
,,Máš pravdu,ale já mám potřebu jí to pořád připomínat!Pošlu ji s Normanem raději brzo pryč,aby ani náhodou zase nechtěla k Ohynovi!“
Norman se obrovi uklonil a zahučel:,,Jak si pán přeje,až poručíš,hned jí odvedu k sobě!“
Najednou se k nám přiblížil někdo v černém dlouhém plášti s kapucí,jaký nosí i Ínemak,zeptal se obra:,,Je tu u stolu ještě pro mě nějaké místo?“
Podle hlasu jsem hned poznala Morana!Obr vstal a objali se!Moran sundal kapuci,uklonil se a řekl:,,Takové menší nečekané překvapení,ale jestli není vhod,zase půjdu!“
Ínemak kývl:,,Ty jsi vždycky vítaný!Máš tu své místo!Norman se rád poposune o židli dál!“
Moran se s Normanem taky přivítali,praštili se do ramena,objali se a pak se znovu praštili,bylo to legrační!Pak obr Moranovi představil čaroděje Marmonda a konečně jsem mohla k Moranovi i já,ale to se jaksi nelíbilo Normanovi!Chytl mě a strhl od Morana,zabručel:,,Pozor na ni!“
Obr na Normana zavrčel:,,Uklidni se,vždyť se jen vítají!“
Pak si připíjeli tak nekonečně dlouho!Moran povídal o paní Karmíně,byla úžasná a velkolepá,ale už mu to s ní stačilo!Norman na něho zabručel:
,,Nebo spíš jí s tebou!Nedělej se,určitě tě poslala s radostí ke všem čertům!“
Vybuchli tam smíchem a dál si připíjeli. Marmond zase cosi vyprávěl a Moran se zadíval na mě. Normana to naštvalo a vstal:
,,Možná už jsi zapomněl jaký to je se pořádně dorvat,co?“
Obr Normana zarazil,zakroutil hlavou:,,Normane,je čas odejít!“
Vysadil mě a postrčil k Normanovi,Moran se na to podivil,zeptal se:,,Proč ji posíláš s Normanem pryč?“
Obr zavrčel:,,Je to její hlídač,drží jí dál od Ohyna a taky snad i od Silvera,vidíš,není tu!Nepřišel,ale mě ta jeho stříbrná ohavnost nechybí!“
Zase se všichni zasmáli,Norman mě chytl pod paži,ještě jsem zaslechla Marmonda jak řekl:,,Silver nechybí nikomu,co kdyby náhodou přišel a chtěl sebou přinést jako dar ten šíleně páchnoucí sýr!“
Zase na to všichni vybouchli smíchy a mě se na to chtělo taky zasmát,ale uviděla jsem Ohyna!Norman mě ale rychle strhl k odchodu,zabručel:
,,Neokouněj tu a nezdržuj,odjíždíme!“
Vyzvedl mě do náruče a hodil na vůz za branou,vyskočil za mnou a kočí se rozjel. Norman zas celou cestu do jeho hradu bručel,jako medvěd a nejvíc na Morana!Prý mu to všechno spočítá,aby si nemyslel,že se jen tak vrátí a nic se mu nestane!“
Zamračila jsem se na Normana a řekla:
,,Máš zpátky svýho přítele a hned bys ho chtěl mlátit!Měl bys být rád,že se vrátil a oslavovat to,aby si to nerozmyslel a neodjel zase pryč!“
Norman na mě zařval:
,,Ty si nemysli,že se s Moranem znovu spustíš!To Morana raději zabiju,než abych tohle musel znovu zažít!“
Hrubě mě chytl a přimáčkl k sobě,zeptal se:,,Nebo bys snad chtěla raději zabít ty mě?“
Tohle mě probudilo,najednou jsem seděla doma a dívala se vyděšeně do tmy–
Nápad – ★★★★☆
Svět, který jsi vytvořila, je plný fantazie a zajímavých postav s velmi propletenými vztahy. Koncept prolínání snové či magické reality s tou naší (probuzení doma ve tmě) dodává příběhu tajemný nádech a nutí čtenáře přemýšlet, co je vlastně skutečné. Zápletka plná intrik, žárlivosti a nebezpečí má velký potenciál, jen by si zasloužila hlubší prokreslení motivací jednotlivých postav, aby jejich chování nepůsobilo občas příliš nahodile.
Atmosféra – ★★★☆☆
Textu se daří velmi dobře zprostředkovat pocity bezmoci a napětí, obzvláště ve scénách, kdy je hlavní hrdinka v ohrožení manipulativním Marmondem nebo nevyzpytatelným Normanem. Emoce jsou silné, ale občas by pomohlo je spíše ukázat skrze činy a detaily prostředí, než je jen suše konstatovat. Rychlé střídání scén navíc občas nedává čtenáři dostatek času, aby do dané nálady plně pronikl a prožil ji s hrdinkou.
Provedení – ★★★☆☆
Příběh má spád a neustále se v něm něco děje, což udržuje čtenářovu pozornost a žene děj kupředu. Stylistika a plynulost textu však naráží na časté opakování stejných slov (zavrčel, zabručel) a trochu zbrklé tempo vyprávění. Největší překážkou ve čtivosti je chybějící mezera za interpunkcí a časté záměny předložek s/z, což text zbytečně sráží, ale jde o věci, které snadno vyřešíš pečlivější korekturou.
Celkové hodnocení:
Ukázka představuje velmi bohatý a fantazií nabitý svět, do kterého je snadné se ponořit díky dramatickým vztahům mezi postavami. Ačkoliv text momentálně trochu sráží technické a stylistické nedostatky, samotný příběh má srdce a jasný tah na branku. Pokud zapracuješ na plynulejších přechodech mezi scénami a věnuješ čas formální úpravě, tvé psaní se posune o obrovský krok kupředu. Určitě v tvorbě pokračuj, máš skvělou představivost!