Nebála som sa, pokiaľ nepadol rozsudok,
vypočula som si ho s dôstojným pokojom.
No v očiach sa mi zaleskol strach,
dych sa skrátil, podlomili sa mi kolená.
Ruky zviazané za chrbtom — veď že by som utiekla?
Ďaleko od milovaného lesa, čo mi bol domovom.
Odviezli ma na starom voze, námestie je malé,
ctihodní občania divadlo chcú zazrieť.
Prepáč, krásny strom, visieť budem na tebe.
Vybrali dobre, si mohutný, rastieš pri ceste.
V korunách lesa bude šumieť moja duša,
keď poslednýkrát vydýchnem.
Voz pristavili pod strašnú vec, nehodí sa k stromu.
Šialený strach mi zviera srdce, ešte nie!
Pozerám, je pevná, mrazí ma z nej, bojím sa,
už zdobí môj krk, je akurát.
Snažím sa udržať rovnováhu, koníky sú nepokojné.
Hrudník sa mi dvíha v rýchlom rytme strachu.
Škriabeš ma, tlačíš ma, moja nová priateľka.
Už len pár minút na nádych, slnko zapadá.
V korunách stromov moja duša šepká
Nápad – ★★★★☆
Téma popravy a posledních okamžiků odsouzeného není v literatuře nová, ale tvůj přístup, kdy hrdinka promlouvá ke stromu a vnímá oprátku jako „novou přítelkyni“, dodává textu velmi originální a osobní rozměr. Líbí se mi kontrast mezi lidskou krutostí, reprezentovanou dychtivým davem, a hlubokým spojením s přírodou. Je to silný a nosný motiv, který nutí k zamyšlení nad tím, k čemu se upíná lidská mysl těsně před koncem.
Atmosféra – ★★★★★
Atmosféra je bezpochyby nejsilnější stránkou tohoto textu, je mrazivá, tísnivá a naprosto pohlcující. Skvěle pracuješ s fyzickými projevy strachu, jako je zkrácený dech, podlomená kolena nebo škrábání provazu na krku, díky čemuž čtenář prožívá hrůzu přímo s hlavní hrdinkou. Závěrečný obraz zapadajícího slunce a neklidných koní pak celou scénu dotahuje k dokonalé, až filmové dramatičnosti.
Provedení – ★★★☆☆
Text má podobu volného verše, což mu dodává na naléhavosti, ale místy by si zasloužil jemnější stylistické uhlazení, aby lépe plynul. Například spojení „strašnú vec, nehodí sa k stromu“ působí trochu stroze a popisně, čímž vytrhává z jinak velmi poetického jazyka; dalo by se nahradit údernější metaforou. Přesto je slovní zásoba bohatá a text se čte dobře, jen doporučuji zkusit si básně číst nahlas, abys vychytala drobná rytmická zaškobrtnutí.
Celkové hodnocení:
Jde o velmi emotivní a působivý poetický text, který dokáže na malé ploše vyvolat silnou čtenářskou odezvu a zanechat hluboký dojem. Ačkoliv by si některé verše zasloužily drobnou stylistickou péči, tvá schopnost pracovat s náladou a vnitřním prožíváním postavy je obdivuhodná. Rozhodně v psaní pokračuj, máš velký cit pro detail a dokážeš slovy malovat velmi živé obrazy.