Obr zařval:
„Co tu vůbec dělá? Neposlal jsem ji s Marmondem pryč?”
Ohyn se za mě postavil:
„Chtěla to slyšet přímo od tebe.”
Ínemak mě popadl do svých tvrdých rukou a zahučel temně:
„Za trest tě zavřu do nepropustné truhly! Když tě nedokáže uhlídat ani ten neschopa Marmond, abys nechodila za Ohynem… tohle je tvůj konec!”
Rychle jsem vykřikla:,,Ínemaku prosím! I Marmond tě prosí, aby ses už na nás nezlobil!”
Ale Ínemak i se mnou v náručí naštvaně dupal dál do temného sklepení…
4. Nepropustná truhla
Ínemak mě nesl do své nejvzácnější komnaty – té, kde hromadí své poklady. Dveře byly tak těžké, že jejich křikavé otevření rozechvělo celé zdi. Uvnitř to vypadalo jako jeskyně, do níž někdo vysypal celé království – truhly se zlatem, zbraně se zakrvácenými čepeli, drahokamy, které házely rudé a fialové odlesky na kamenné klenby. Vzduch tu byl těžký, páchl starým železem, vlhkostí a ohněm.
Vedl mě až dozadu, kde o zeď spočívala velká železná truhla – nepropustná, zapečetěná, připomínající rakev. Černý kov byl popraskaný a místy pokrytý rzí se zvláštními znaky. Odtud se linul pach prachu a dávno zapomenuté magie.
„Nezavírej mě do truhly! Ínemaku, prosím!” vzlykla jsem.
Obr mě nešetrně hodil na chladnou podlahu před zapečetěnou truhlu .Jeho hlas zahučel:
„A co teda s tebou mám?”
Když jsem ze sebe dostala:
,,No přeci vzít mě sebou na cestu…”
Napomenul mě:
,,Na to zapomeň! Naštvalas mě a nezasloužíš si mou společnost!
Tak jsem fňukla: ,,Ale jo! Zasloužím…”
Ínemak na mě zvedl obočí: ,,A koho zavřu do truhle,hm?”
Pohla jsem ramenem a špitla:,,Nikoho!”
Obr zafuněl:,,Někoho tam zavřít musím, už je dlouho prázdná, když tam nezavřu tebe, tak vyber koho jiného?”
,,Tak jsem řekla:,,Se tam zavři sám, když ti vadí,že je ta hrozná truhla prázdná!”
Obr zařval:,,Co žé?!”
Začala jsem se smát a Ínemak na mě zakroutil hlavou:,,Ty!…. já tě tam ale vážně zavřu a hotovo!”
Ozvěna jeho řevu rozpraskala pavoučí síť ve stropě.
Pak sáhl po truhle a se svazkem podivných klíčů, zápasil s otevíracími zámky – ale všechny se neotevřely, byly zaseklý. Obr zuřil. Třískal do víka, mlátil pěstmi, až se železo ohýbalo. Nakonec celou truhlu popadl a mrštil s ní o zem. Podlaha pukla, dlaždice létaly jako střepy a prach se mi lepil na tvář. Truhla praskla – ale neotevřela se.
To byla moje šance. Rozběhla jsem se pryč, srdce mi tlouklo v uších jako buben. Utíkala jsem temnými chodbami, světlo loučí tančilo po stěnách a vrhalo stíny, které mě chtěly chytit. Stráže u brány mě sevřely, ale vysmekla jsem se jim, jako by mě vedla sama panika.
Nápad – ★★★★☆
Příběh nabízí velmi zajímavý fantasy svět plný obrů, stínů, pirátů a tajemných artefaktů, což je skvělý základ pro dobrodružnou knihu. Motiv hledání třetí části klenotu věčnosti dává ději jasný směr a záhada kolem hlavní hrdinky a jejího „znamení“ udržuje čtenářovu zvědavost. Líbí se mi také dynamika vztahů mezi postavami, zejména nevyzpytatelný Marmond, který vnáší do příběhu vítané napětí.
Atmosféra – ★★★☆☆
Textu se daří budovat temnější, pohádkově laděnou atmosféru, obzvlášť ve scénách na pirátské lodi nebo při popisu děsivé stařeny připomínající Smrt. Emoce hlavní hrdinky, její strach i zmatek, jsou uvěřitelné, ale občasné rychlé střídání scén trochu narušuje pohlcení do děje. Kdybys věnoval či věnovala více prostoru detailnějším popisům prostředí a pocitů, nálada by čtenáře vtáhla ještě mnohem silněji.
Provedení – ★★☆☆☆
Děj má svižné tempo a čte se lehce, dialogy posouvají příběh neustále kupředu bez zbytečných prostojů. Stylistika by si však zasloužila péči, zejména je potřeba omezit opakování slov (např. neustálé „zavrčel“, „zařval“) a vyhnout se příliš strohým přechodům mezi scénami. Také si dej pozor na typografii, chybějící mezery za interpunkcí a uvozovkami text zbytečně sráží, i když samotný obsah má velký potenciál.
Celkové hodnocení:
Ukázka působí jako slibný začátek napínavého fantasy příběhu, který má spád a zajímavou ústřední zápletku. Ačkoliv je text po řemeslné stránce zatím syrový a bude vyžadovat důkladnou redakci, tvá fantazie a schopnost vymýšlet poutavé zvraty jsou obdivuhodné. Nenech se odradit technickými chybami, piš dál a zkus příběh nechat trochu více dýchat pomocí hlubších popisů.