Povídka

Příběhy s černé propasti
Četba díla zabere cca 18 min.

„A proč bych si měla připomínat minulost, která je pryč? K čemu mi to bude?“

„Kdyby na tom nezáleželo, nebyla bys tady,“

,,Dobře, tak mi teda všechno prozraď!“

Hlas začal cosi nesrozumitelně šeptat, dokonce tu bylo víc hlasů, společně do tmy šeptaly, až kolem mě udělali průvan, nebo takový vír! Znělo to jako zaříkání a na konci pořád opakovali ,,Tou sí,tou sí,tousí..!“

S toho jsem se probudila ochromená strachem a nešlo mě se pohnout ani vůbec vstát! Co to asi znamená? A co se asi dozvím dál?


Přátelé z domu prokletých duší 2

Odhalení minulosti

V dalším podivným snu v tom domě mi stín postupně ukazoval a prozrazoval některý události, který se odehrály kdysi v tomto domě a já viděla v zamlžených obrazech samu sebe i své přátelé s toho domu jinak! Byla jsem Ta z minula, byla přivezena svým nevlastním bratrem, který mi připomínal Roga do tohoto domu, ve kterým žila rodina jeho ženy a on se sem přiženil, přivezl mě ze statku od své babičky u které jsem vyrůstala a on o mě nevěděl vůbec nic nevěděl, až když otec umíral, prozradil mu, že má nevlastní sestru, která žije na statku u jeho nemocné staré matky, která na moji výchovu brzo nebude stačit, proto mu dává za úkol se o mě řádně postarat, protože vše co má přenechává mě! Když otec zemřel v podkroví tohoto domu, jeho duši pohltil černý stín!

Tak jsem se stala nežádoucím hostem v domě, kde jsem byla cizinkou…

Od té doby jsem byla svědkem nejen tajemství minulosti, ale i vlastních pocitů vzdoru. Nepřijímala jsem pravidla domu ani rozkazy rodiny. Pobíhala jsem po chodbách, zlobila svého bratra i jeho ženu i všechny v tom domě a odmítala se podřídit společenským konvencím, vzdorovala jsem proti řádu, všem zákazům, příkazům a nařízení, který se mi zdály přehnané a tak jsem si tím všechny znepřátelila.


Zakázaná láska a deník tajemství

Jednou se v domě připravovali na příjezd mladšího syna pána domu, chystali velkou oslavu,na kterou jsem se těšila a taky na to že se konečně seznámím s tím o kom se v domě pořád nejvíc mluvilo. Když jsem ho poprvé uviděla, jak hraje na piano tak moc krásnou melodii, zamilovala jsem se do něho! Připomínal mi Alexe, možná to byl on z minula i tenkrát to byl syn pána domu, který byl také bratrem mé švagrové. Jezdíval domů ze svých obchodních cest a nikdy se v domě moc dlouho nezdržel. On byl mou jedinou nadějí na únik. Moje láska však byla nešťastná – Alex se na mě sotva podíval, a já se cítila odcizená ve světě dlouhých šatů, elegantních klobouků a přísné etikety.

Vzpomínám, jak se ostatní ženy pohoršovaly nad mým oblečením. Nosila jsem jen jednoduché bílé šaty, které ostatní považovaly za nedůstojné, skoro jako spodní prádlo. Jejich odsuzující pohledy mě však nezlomily. I Tony tam byl, poznala jsem ho i když byl už starý, byl bratrem pána domu, měl jedinou dceru, která i se svou matkou, Tonyho ženou nesnesli moji přítomnost a odjely na pobyt do lázní a chtěli, aby mě bratr poslal někam do kláštera, nebo provdal, hlavně, abych byla už pryč s jejich domu! Ani nevím co to bylo za dobu, ale všechny ženy nosili dlouhé šaty, vázali si roztomilý kloboučky a páni chodili v oblecích, na hlavě nosili klobouky a cylindry a vycházkové hole.

O autorovi

Astra

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Jak se ti to líbilo?

☆ Nehodnoceno ☆
Přidej svou minirecenzi:

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Jako každé ráno si prohlížel obrázek na vnitřní straně dveří své skříňky. Byla na něm jeh...
  Měl zmapované všechny zastávky metra. Dokonale věděl, které jsou v jakou dobu nejrušněj...
Déšť bubnoval na sklo okna, kapky stékaly v nepravidelných proudech a tvořily na skle chaotickou s...
Náhle ho probudil nějaký divoký sen, který vmžiku zapomněl. Zrakem přejížděl po svém neuklize...
Každý nový vztah  je tak trochu vabank ...
předchozí část zde II. Stínohra Celý ten dlouhý den byl absolutně prázdný, nudný, plný jedn...
“Jak jste se rozhodl, generále? Dáte svolení k odchodu?” oslovil kapitán Adiarte netrpělivě, av...
Část I.   Nic z toho, co je kolem mého já, mě nebaví. Obestírá mne nuda a já stále p...
Eliška seděla na lavičce před nemocnicí, zabalená do šedého kabátu, který jí byl vždycky troc...
Obří přivítání... Když jsem vcházela do Temnoviště,přišel mě přivítat sám obr Ínemak!Ob...
Ve výtahu:   Jeden student se dvěma studentkami čekal na výtah. Ten student zrovna měl hovor,...
předchozí část zde   … „Tak už mi věříte?“ pronesla tiše paní Müllerová, kter...
Odpuštění  není o tom ...
,Rogas’Když jsme s Alexem zaspali u krbu v jejich chatě, měla jsem pak moc děsivý sen ze kterého ...
Komu se ztratil miniaturní psík s knírkem, přihlaste se na adresu... Dalo mi hodně starostí vymys...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

předchozí část zde   VII. Vylučovat Pokoj potemněl. Skřek a nářky utichli. Utichl i sm...
Divný sen o vodě Byla jsem zpátky u jezera,u kterého jsem se minule rozloučila z Bojkou, venku u...
Jsme rodina Hodačová. Já se jmenuji Sandra Hodačová a je mi dvacet pět let. Měřím sto sedmdesát...
*V příběhu jsou vloženy obrázky vodních oblud,tak ať se jich někdo moc nevyděsí:-D Nový zajat...
Nakonec byl rád, že se z toho kina vůbec dostal. Od chvíle, kdy se malátně zvedl ze sedačky, než ...
Z pohledu Gideona:   Já a Elle jsme pronásledovali z povzdálí bachaře Timothyho Vogela. To ...
Mé jméno je Rebeka, ale všichni mi říkají Beka. V tom baráku jsme s bráchou Nikolasem a mámou ...
Ani nevím, jak začít, aby to bylo hned od začátku zajímavý?:-) Přála jsem si vždycky někomu po...
předchozí část zde Natálie Müllerová NEOTVÍRAT! 7. ledna 2001 Už jsou to tři dny, co js...
předchozí část zde   VI. Přijímat Následně se ale Jiří začal cítit poněkud podlome...
Oblékal se do černo fialové. Myslel, že spasí svět. Lhal sám sobě, před sebou samým. Svět byl ...
Moranova královna Lucinda u obra v Temnovišti vážně onemocněla a doposud se s nemoci nevzpamatovala...
Hotch řídil a já seděla vedle něho. Reid totiž byl rychlejší a sedl si dozadu. Chvíli jsme jeli ...
Když tyhle filmové pásky chytnou, nedá se to uhasit. Oheň pak zachvátí regál, pak strop, následn...
Tamhle svítí sjezdovka! Znala jsem ho už od školy. Tehdy to bylo takové hubené bidlo, krátké vla...
Hlasité předčítání

Souvislé předčítání vícestránkových titulů (experim.):
Připraveno
×

Obsah

×

Vyberte stránku