Povídka

Povedený mejdan
Četba díla zabere cca 22 min.

V sedm hodin večer se chlapci sešli u Šulce. Sami. Žádná z očekávaných dívek nedorazila. Jedna volala, že se jí udělalo špatně, druhá že se necítí ve své kůži, třetí že jí není dobře a zbylé dvě nezavolaly vůbec.

Chlapci si tedy sedli kolem stolu v obývacím pokoji a mlčeli.

„No co, tak nepřijdou. Jejich chyba!” utěšoval sebe i své kamarády Šulc. „Teda, jestli jim je špatně, tak je vlastně lepší, že sem nelezly! To by tady pěkně vázla zábava!”

Chlapci pokývali tiše hlavami a Šulc nahodil patku. Potom všichni tiše zírali před sebe na popelník.

„Máte někdo cigára?” zeptal se po chvíli hostitel.

Nikdo se nepřihlásil.

„Školácká chyba!” konstatoval Šulc a nahodil znovu patku.

„Tak to rozjedem, ne?” ozval se nesměle Pšenda.

„Hmm, tak jo,” souhlasili ostatní.

„Ale já zapomněl koupit chlast. Přinesli jste něco?” zeptal se s nadějí v hlase Šulc.

Chlapci zavrtěli hlavami. Nastala delší pauza.

„Chcete někdo šťávu?” zeptal se po několika minutách ticha hostitel.

„Já bych si dal jednu velkou!” přihlásil se hbitě Ludva.

„Kluci, co kdybychom šli na diskotéku? Tam bude chlast, ženský i cigára!” navrhl Jiří, když Šulc přinesl šťávy a chlapce podělil.

„No jo! To je to správný vořechový!” vykřikl sprostý Fuckie. „Jde se balit!”

„To není snad ani zapotřebí,” vysvětloval učený Ludvík. „Vždyť jdeme jen tady kousek! Balit se nemusíme. Stačí, když se teple oblečeme.”

Nikdo mu však nevěnoval pozornost. Všichni vstali od svých šťáv a spěšně vyrazili z Šulcova bytu vzhůru do víru nočního velkoměsta plni očekávání a šťávy.

♦ ♦ ♦

5/5 (3)

O autorovi

Smrk

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

2 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Hamajda
Člen
7 let před

Asi bych pořád neopakoval, jak je Šulc zkušený, ale je to dobrý, podobnejch večírků jsme všichni zažili:)

Václav IV.
Host
Václav IV.
8 let před

Bomba. Tohle mě fakt pobavilo. Pěkně a vtipně napsané.

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
5/5 (3)

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
5/5 (3)
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Nanami Ichigo: Seděla jsem doma v obýváku na gauči a pustila si televizi. Dávali pěkný film s R...
Zvonek nad dveřmi Prodávám zrcadla. Ani si už nepamatuju, jak jsem k téhle práci přišel. Děl...
O trpělivosti ... všechno má svůj čas
Kec mi lačni „Juj, ta ja mi ci hutorila, že kebi ši ňebul pažravi, jak tvoja mac, mohol ši buc t...
Postavila vodu na kávu. Kávu nesnášela, její chuť ji nutila šklebit se, a i když se snažila hoř...
Maminko, v okamžiku narození jsem vnímala jen chlad, strach a konejšivou hebkost Tvého hlasu. Zat...
  Vcelku uzavřená společnost. Nikterak početná. Na prstech dvou rukou byste je spočetli. Ni...
Nemůžu si pomoci, prostě jsem se bezhlavě zamiloval! Pořád mám před sebou její obrovské hnědé...
          Podzimní motiv Ten onen darmošlap začal slídit hned, když m...
V panelu betonovejch svatyní postmoderní společnosti jsou zakletý duchové. Vím to od tý doby, co ...
Odpuštění  není o tom ...
Neobyčejný příběh Ať kdokoliv myslí na cokoliv, všechno se splní
To se takhle ráno vzbudíte, tedy jste vzbuzení otravným zvoněním budíku, a jen co otevřete oči, ...
Co si dnes obléknu? Ptám se sám sebe každé ráno. Ale kdepak, tohle určitě ne. To už není to pra...
Náhle se vše roztřáslo. Dosud zahálčivě konejšivý poklid byl přerván zvolna se zesilujícími ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Beze stínu Autobus se sunul sluncem prozářenou podzimní ulicí. Venku tančily lístky ve zlatavých ...
Dědictví, které se předává z generace na generaci
Tanečky v lázních   Seděl jsem u snídaně v lázeňské restauraci a doufal, že mi čtrná...
Jak je vůbec mohlo napadnout, že se nechám omezovat? Navíc něčím tak pomíjivým. Proč by mě mě...
Neobyčejný příběh Ať kdokoliv myslí na cokoliv, všechno se splní
Ač stále ještě při síle, přesto již očividný stařík se letmo zamyslel. V jeho věku mu již n...
Starej Tom Ferguson bejval pistolník a hochštapler. Po vobčanský válce se však usadil, pověsil kol...
Clock Retro Glasses A Book  - herbert2512 / Pixabay
Zjistil jsem to až na cestě k autobusu. Navyklým způsobem jsem chtěl stále sklouzávající brýle ...
Kec mi lačni „Juj, ta ja mi ci hutorila, že kebi ši ňebul pažravi, jak tvoja mac, mohol ši buc t...
Dvě slova ... použijte důležitá slova včas ...
Nanami Ichigo: Seděla jsem doma v obýváku na gauči a pustila si televizi. Dávali pěkný film s R...
Denisa už měla minimálně deset minut stát před dveřmi ředitele divadla. Zatímco hledala místo k...
Pravá láska je  jako pohádka ...
K cíli  vede více cest ...
Sally Martinsová byla vysloužilá policistka, která si ve svých sedmdesáti letech užívala důchod....
0