Obr ze snů

FantasyHoror

⏱️ Doba čtení: cca 105 minut

V dalším snu obr nepřišel a já se sama toulala ulicemi města, až jsem přišla k domu, kde bydlí moji bývalý přátelé, co když je navštívím a zeptám se, co je u nich novýho? Šla jsem bránou k tomu domu a do podchodu, byly tam i garáže a otevřený východní dveře od sklepa, vzpomněla jsem si, jak tam zmizel ten hlídač a pes, třeba už ho našli? Vešla jsem dovnitř a rozhlížela se, pak jsem si to rozmyslela a chtěla raději vyjít, ale dveře se zabouchly a já zůstala zase v temným sklepě, na štěstí mě odchytl Děsman a zavedl do své tajné skrýše, pak se vyptával, kde se pořád toulám, že už jsem tam u něho tak dlouho nebyla! Tak jsem mu povyprávěla,co a jak se mi všechno přihodilo od té doby, co mě poslal do podzemního bludiště, až do teď a on se zhrozil, ale mohlo ho to napadnout, že udělám všechno, před čím mě vždycky varoval, no, pokýval na mě hlavou a řekl, že mě varuje po několikáté, ať se od obra držím co nejdál a nemám touhu se s ním přátelit, je moc zlý! Však mi o něm vyprávěl, co je zač a nechápe, že mě jeho varování nezabránilo se k němu přiblížit! Tak jsem mu pak o obrovi taky říkala a že jsem mu dala jméno a že mě obr nesní, protože si myslí, že su jedovatá a on se nechce otrávit! To Děsmana taky moc rozesmálo, smál se, až z něho kouřilo, řekl, že su spíš, tak hloupá, až to bolí, no, ale jméno jsem mu dávat neměla, teď se asi obra už nezbavím, zatvářil se a řekl, že nerad přichází o moji společnost, ale proti obrovi je bezmocný! Velký Pán Temňouš s Temnoviště se teda jmenuje? Zajímal se Děsman a přitom chytl pavouka a spolkl ho, tak jsem se zeptala taky, jak? A on řekl, ať mu to jméno prozradím, tak jsem řekla, že je to obr Ìnemak a on řekl, že lepší jméno dostat nemohl, tak jsem se zeptala, jaký jméno by mu dal on a on řekl, že v podzemní říši mu říkají obr Tmůrd a on by mu rozhodně žádný jméno nedával, není to dobře! Lamentoval Děsman a chytl druhýho pavouka a zase ho snědl, řekl, že už se hodně unavil a musí si zdřímnout, tak mě propustí, ale nerad, když ví, že se chci přátelit s obrem, ale pak budu litovat, to mi říká a pak mu tu budu zase brečet a to on nesnáší a co si pak se mnou počne? To jsem ho ale zklamala, tak ať si dávám pozor ať nezklamu i obra, jinak to špatně skončí! Tak mě propustil a já jsem od něho šla zase do podzemí, zakázanou cestou, ta co vede bludištěm do podzemní říše a zabloudila jsem tam, dostala jsem se k nějakýmu rozbořenýmu portu a prošla jím, objevila jsem se na velkým náměstí, bylo mě to tam povědomí a tak jsem se tam rozhlížela a pak uviděla tu sochu! Byla to ta socha krále Stříbrňáka, jak u ni zapaluje svíčky, bylo pod sochou hodně vyhořených svící Prohlížela jsem si tu sochu a přála si, aby tam znovu přišel ten král,i když jsem si vzpomněla na obra, že by jsem ho pak mohla zklamat, jak to říkal Děsman! Pak mě moc vylekalo, jak za mnou najednou ze tmy zašeptal: