Další sen s obrem
V dalším snu o obrovi, mě obr pozval na procházku do jeho temné říše, přemýšlela jsem, když jsme šli černým lesem, jestli se mám bát obra, nebo víc toho všeho kolem? Byly slyšet ze tmy různý podivný zvuky a taky toho tam moc k vidění není, nebo je tam šero a temno, zeptala jsem se obra, jestli mě může vzít na lepší místo, než do černýho lesa? Obr zavrčel, abych nebyla netrpělivá, že brzo dojdeme k vodopádu, který mění barvy, tam by se mi už mohlo líbit víc! Nějak jsem v tom snu nemohla pochopit, proč tam su a připadalo mi to nebezpečný a strašidelný, můj strach s toho lesa i s obra mě nenechal v klidu, když jí obr princezny, může sníst i mě? Nebo kdo ví, koho ještě? Třeba se o obrovi taky někomu zdálo a kdo ví jak ho někdo jiný pojmenoval a pak ho obr sežral a bylo po přátelství i po jménu, může se to stát i mě? Obr se na mě zašklebil a zeptal se, co jdu tak moc pomalu? Zeptala sem se obra, jestli se může zdát i někomu jinýmu, než mě? Ale on se moc naštval a řekl, že mi do toho ale vůbec nic není a su zas zvědavá na co nemám! A tak jsem se teda zeptala, na co mám být zvědavá? A obr se chytil za čelo a zakroutil hlavou, jako, že už se mě nemůže a pak se na mě tak legračně zatvářil, ťukl mě do čela, až se mi udělali před očima jiskry a řekl, ať přemýšlím o trochu líp a nemám pořád tolik otázek. Rozbolela mě hlava a začalo mě být moc zatěžko být tak blízko obra, už jme došli k tomu krásně barevnému duhovému vodopádu a seděla jsem vedle obra na houbovým břehu s toho vodopádu lítaly bublinky, jak z bublifuku a když mi jedna praskla o hlavu, měla jsem úplně mokrý vlasy a taky moc hezky voněly, úplně mi šla do nosu taková pronikavá vůně, která mě uspávala, až jsem byla jakási omámená, na obra to tak asi moc nepůsobilo, mračil se a pozoroval mě, jak si z vlasů mačkám vodu a jak mě z nich teče a pak řekl, že cítí, jak mám těžkou hlavu a tak vstal a šel k takovým hodně silným řetězům, co visely z nebe, zatáhl za ně a přitáhl si obří houpačku, sedl si na ni a pak mě zavolal, ať jdu k němu blíž, pak mě posadil vedle sebe na tu houpačku a rozhoupal ji, musela jsem se moc pevně držet, abych s houpačky nevylítla, ale bylo to super! Teda pak už jsem se nemohla udržet a řekla jsem, že spadnu a obr mě s té houpačky nechal vylítnout a já jsem letěla a pak spadla do vody, když jsem doplavala na břeh, obr už tam zase seděl a ptal se, jak se mi to líbilo? Jo líbilo, ale taky jsem se bála! Obr se zasmál a řekl, snad ne! Kdo se bojí, toho sežere, zazubil se na mě a tak sem mu řekla, že já bych mu určitě nechutnala, nejsu dobrá a on se zasmál a řekl, proč si to myslím? Třeba su jedovatá a on by se otrávil, to ho rozesmálo a tak řekl, že to tak asi bude, proto mě ještě nesnědl a šťouchl mě, až jsem spadla, tak jsem se taky zasmála, dobře obře!😅Pak už mě ale zase do smíchu moc nebylo, přihnaly se jakýsi těžký mračna a z nich šel černý kouř, obr mě chytl a zmizel se mnou do hradu, řekl všem kdo tam byli, že se blíží bouře a s ní špatná energie a já bych už měla jít domů, začalo tam být dusno,i když zabednili všechny okna, i přes to ten černý kouř tam trochu pronikl a nedalo se tam dýchat, úplně jsem s toho kašlala a on zavolal toho s ohně, ať mě vezme domů, pak jsem se doma probudila a nemohla popadnout dech!
