Teď se však v úvahách můžeme přesunout z Arktidy až do antického Říma, kde básník Decimus Iunius Iuvenalis, pranýřující lidské nectnosti, jako jsou přetvářka, lakota, pověrčivost a další, provázející mravní úpadek doby, tvrdil, že velkým lumpem se nikdo nestane najednou. Pravda, bylo to už velmi dávno (ve druhé polovině prvního až v první třetině druhého století po Kristu), takže by jeho výrok o zrodu velkých lumpů nemusel platit. Na morální marasmus ale i dnes poukazuje kdekdo, malí i velcí lumpové se také vyskytují stále, a ony zmíněné nectnosti, jakož i jiné, provázejí lidstvo dosud. Takže, proč Decimovi nevěřit i v otázce velkých lumpů?
Pak to ale znamená, stejně jako v případě ledovce, že žádný pořádný lump, kterého ctnostný lid právem odsuzuje, nenese za své gaunerství odpovědnost pouze sám. Zárodek zkaženosti v něm už v prvopočátku jeho grázlovské kariéry jistě být musí. Ale v kom není? A tak to potenciální lump na své okolí začne zkoušet. Kdyby mu hned zkraje pár drobných lumpárniček neprošlo, a naopak za ně dostal na pamětnou, třeba by se ani velkým lumpem nestal. Když mu ale vyjdou, začne se zdokonalovat, každý další úspěch zvýší jeho profesionalitu a odbornost lumpa a také ho vnitřně posílí.
Lump pak roste a je čím dál drzejší a najednou je tu velký lump jako vystřižený. Ale teprve teď si ho lidé doopravdy všimnou a diví se, kde se tady vzal a jak je možné, že se beztrestně dokázal stát takovým obrovským darebákem. Inu, stejně jako zmíněný ledovec. Sami jsme jej živili a v jeho syčáctví, seč mohli, podporovali. Můžeme za něj my sami. Divit se netřeba a dobře nám tak.
Je to zřejmé a říká to i jedna kniha, starší a moudřejší než Iuvenalis, čímž se vracíme kruhem skoro na začátek. Už v Bibli se přece píše o tom, že kdo nebrání zlu, jako by ho sám páchal. Avšak vyzývat někoho k tomu, aby byl statečný a stavěl se zlu na odpor? To nejde. Když se ale pohoršujeme nad velkými lumpy našich časů, tak se vlastně pohoršujeme trochu i sami nad sebou. Pokud pak lamentujeme i nad mravním úpadkem doby, měli bychom tak činit s vědomím, že jsme té doby součástí a pomáháme ji svým dílem vytvářet.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/J%C3%BAlius_Krempask%C3%BD
Iuvenalis, Decimus Iunius., Satiry. Praha: Svoboda, 1972
Gadamer, H.-G., Problém dějinného vědomí. Praha 1994
Blecha, Ivan, Filosofie (Základní problémy), Olomouc: Fin, 1996
Nápad – ★★★★★
Autor předkládá neobyčejně košatou a intelektuálně podnětnou úvahu, která skvěle propojuje zdánlivě nesourodá témata od starověkého Sumeru přes kvantovou fyziku až po každodenní morálku. Myšlenkový oblouk je pevný a originální, přičemž obzvlášť oceňuji metaforu ledovce aplikovanou na zrod společenského zla. Text nutí k zamyšlení a nabízí velmi nosnou, hlubokou pointu o naší vlastní zodpovědnosti za stav společnosti.
Atmosféra – ★★★★☆
Text od prvních odstavců úspěšně vtahuje čtenáře do filozofického rozjímání a udržuje si příjemně hloubavou, až akademickou náladu. V prostřední části, kde se vrší jména filozofů a jejich směrů, však text mírně ztrácí na osobní intimitě a působí spíše jako teoretický referát. Jakmile se ale autor vrátí k praktickému příkladu s „lumpy“, úvaha opět získá na naléhavosti a skvěle rezonuje s emocemi čtenáře.
Provedení – ★★★★☆
Stylistika je na vysoké úrovni a autor vládne bohatou slovní zásobou, která přesně odpovídá zvolenému žánru. Hned v úvodu se sice vloudil drobný překlep (opakované slovo „prý“ ve druhé větě), ale jinak je text gramaticky velmi dobře zvládnutý. Tempo vyprávění je plynulé, nicméně doporučil bych občas zkrátit některá příliš složitá souvětí, aby úvaha dýchala ještě přirozeněji a byla čtenářsky přístupnější.
Celkové hodnocení:
Jedná se o vysoce nadprůměrný a vyzrálý text, který plně respektuje pravidla žánru úvahy a prokazuje autorův široký všeobecný přehled. Kruhová kompozice, kdy se na konci vracíme k biblickému motivu zodpovědnosti, dodává dílu pocit celistvosti a uspokojivého uzavření. Pokud autor v budoucnu mírně odlehčí akademické pasáže ve prospěch vlastního vnitřního hlasu, budou jeho texty naprosto brilantní. Jen tak dál, je to radost číst!