Roger mávl na muže za barem: „Dvě pivka a dva karibský rumy.“
Dave vytřeštil oči v úžas.
„No jó, kamaráde, tady si musíš fyzicky objednat, žádný aplikace. Tohle není hospoda pro sociofóbní sralbotky. Proto sem taky skoro nikdo nechodí a Vinnie tu hlavně pere prachy,“ vysvětlil Roger.
Stačilo pouze jedno pivo a panák rumu, aby se problémy s autem staly naprostou minulostí. Něčím, co nikdy neexistovalo.
Pivo ubývalo a hodiny přibývaly. Roger objednával drinky a piva jako na běžícím pásu. Sotva Dave dopil, objevil se barman s úsměvem a dalším pivem.
„Ty ehh, Rogere…,“ šeptal Dave, jak nejtišeji v daném stavu dokázal.
„Co tak huhňáš!?“
„Pšššš! Hele,“ Dave se naklonil blíž, aby Roger lépe slyšel, „čím zaplatíme? Všechny mý účty jsou zastavený.“
„Tady vezmou hotovost, je to v suchu.“
Dave se usmál. „No tak to…,“ polkl žaludeční šťávy, které málem opustily jeho ústní dutinu, „…to abychom si dali další rum, ne?“ dokončil.
Následovalo několikáté rumové kolo a Dave měl co dělat, aby se vůbec udržel na židli. Najednou se nejistě postavil a vydal vstříc toaletám, cestou srazil dva stoly a jednomu se dokonce omluvil.
Roger se poměrně držel. Dave totiž netušil, že Roger poslední dvě kola rumu vynechal, pokaždé si jen na oko ucucl a panáka schoval za reklamní leták na stole. Jeho zvětralá půlka piva, co měl před sebou, tam stála už dobrou hodinu, během které do sebe Dave dostal další dvě. Mimo to si Roger poručil sklenici sodovky, jíž se snažil zregenerovat své otupělé smysly. Měl totiž zcela jiný plán než se bezhlavě opít.
Letmo zkontroloval dveře od záchodů. Dave si dával na čas. Obratně sebral jeden ze svých rozpitých rumových panáků a vylil jej kamarádovi do piva. Trochu promíchal, pivo zpěnilo, malinko ztmavlo, ale na první pohled vypadalo úplně v pořádku.
Dave stál nakloněný nad záchodovou mísou opírajíc se rukama o zeď s černobílými šachovnicovými obkladačkami. Roztěkaným pohledem sledoval vodní hladinu v míse. Musí zvracet. Trochu se nadávil, ale nic.
Co Roger netušil bylo, že Dave byl přeborníkem v chlastání a nikdy ho nikdo nepřepil. Pravidelně vyhrával hospodské soutěže a různé sázky ještě před tím, než se dal na dráhu zločinu. Jednou dokonce vypil lahev vodky na ex a přežil bez jakékoli pomoci.
Jenže dnes to bylo jiné, ve vězení delší dobu nepil a cítil, že už toho začíná mít příliš. Rogerovi nevěřil ani, co by se za nehet vešlo. Potřeboval zpomalit, ten parchant měl něco za lubem a Dave musel být ve střehu.
Dave Parnell sice neměl v životě štěstí, ale dnes si ho smůla nepodá, dnes bude ve střehu. Ve vězení se naučil nikomu nevěřit a na tom se po propuštění nic nezměnilo.
No tak jo, uděláme to na modelku, pomyslel si a strčil dva prsty do krku. Rázem to šlo ven, koktejl rumů, piva a žaludečních šťáv pleskal o vodní hladinu. Náhle se mu nesmírně ulevilo. Možná by dokonce ještě pár rumů zvládl, ale musí přece brzdit.
Polkl několik velkých doušků studené vody z kohoutku, opláchl obličej, dal si pár facek a rázem byl zase v realitě. Akorát ve chvíli, aby zaznamenal nějakého pobudu, u posledního pisoáru, jak ho vyplašeně pozoruje.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Zápletka o zpackaném útěku z místa činu zasazená do kyberpunkových kulis je velmi nosná a čtenáře okamžitě zaujme. Obzvlášť chválím skvělý závěrečný zvrat, kdy hrdinova vlastní nešikovnost a opilost paradoxně povedou k jeho záchraně a potrestání zrádce. Zábavné detaily, jako je švýcarské multifunkční páčidlo nebo retro hospoda, dodávají světu na originalitě a plastičnosti.
Atmosféra – ★★★★☆
Text výborně pracuje s napětím a paranoiou mezi oběma prchajícími zločinci, čímž čtenáře okamžitě vtáhne do děje. Kontrast mezi stresující honičkou a zdánlivým klidem v retro baru, kde pod povrchem bublá zrada, je zvládnutý na jedničku. Emoce postav, zejména Daveova frustrace z neustálé smůly, působí uvěřitelně a čtenář s ním snadno soucítí.
Provedení – ★★★★☆
Příběh má skvělé tempo, čte se velmi plynule a dialogy působí přirozeně drsným dojmem, který k postavám skvěle sedí. Stylistika je na dobré úrovni, i když se v textu objevují drobné prohřešky proti interpunkci (chybějící čárky) a občasné neobratnosti, jako je chybný tvar přechodníku ‘opírajíc se’. Tyto drobné mušky ale nijak zásadně nenarušují celkovou výbornou čtivost, jen by textu před publikací prospěla ještě jedna pečlivá korektura.
Celkové hodnocení:
Celkově se jedná o velmi povedenou a zábavnou sci-fi povídku s nádechem noaru, která udrží čtenářovu pozornost od první do poslední věty. Autor prokázal skvělý cit pro budování světa i pro ironii osudu, což příběhu dodává ten správný šmrnc. S trochou péče o gramatickou a stylistickou korekturu máš v rukou text, který by se neztratil v žánrovém sborníku, takže rozhodně nepřestávej psát!