Opodál ležel na lehátku Zolty, měl ovázanou hlavu. Všude ve vzduchu to vonělo bylinkami a různými mastmi a léky, taky tu byly tiché zvuky tekoucí vody v kašně,vítr hrál na zvonečky zavěšený vysoko na oblouku a taky se tu ve světle svíček odrážely zvláštní krystaly,nikdy jsem si toho nevšimla, ale je to tu vlastně docela hezký. Nějaká příšera mě odvedla na lehátko, zatáhla závěs a vešel sem léčitel, zeptal se:
,,Chceš lék jen na spaní, nebo i na bolest?”
Vzala jsem od něho pohár,chtěla jsem oboje,ale přišel sem ještě ten tlustý temný mág a řekl:
,,To na ni stejně nebude mít účinek, můžeš ji propustit když je tu plno!”
Léčitel řekl:,,O tom rozhoduje jedině pán!”
Mág zaskřehotal:,,Tak ji k němu odvedu!”
Ale už to nestihl, svítalo a já jsem se probudila doma,když jsem otevřela oči,zahlédla jsem stín,zašeptal u mě:
,,Tak příště u Silvera!”
Hned na to zmizel,přemýšlela jsem pak o tom,co řekl,snad dopředu ví,že se tam sejdeme,nebo jak to asi myslel?