Tak jsem řekla:
,,Ohyn není žádný bezduchý panák! A pro obra znamená víc než ty, i když jsi silnější, než Ohyn! Obr tě za Ohyna nikdy nevymění!”
Norman na to kývl:
,,A co ty? Hm? Koho obr vymění za tebe? Bez toho znamení se staneš mnohem víc zranitelná, proto tě ho obr chce zbavit! Pak už mu vůbec nic nezabrání,aby tě zabil!”
Pak se zle ušklíbl:
,,Vidíš, ani obr o tebe nestojí, nechal tě se mnou! To ďáblovo znamení v tvojí dlani se nelíbí nikomu!Ukaž mi to, chci to vidět!”
Zakroutila jsem hlavou: ,,Nechci ti nic ukazovat! Ty to vidět nemusíš!”
Norman zabručel:
,,Nebuď neochotná, už ho dlouho mít nebudeš, tak mi dopřej uvidět to, co tak moc vadí obrovi!”
Zvedla jsem na Normana levou dlaň se znamením,bylo viditelné,svítilo ve tmě,jako bych měla v dlani malou hvězdu! Když to Norman uviděl, zatvářil se udiveně,vydechl:
,,To je krásné…”
Pomáhala jsem Normanovy s pláště a pak se ho snažila ždímat,Norman bručel:
,,Ten odporný Zoltyg by zasloužil pořádnou nakládačku!Ale však o ni nepříjde…!”
Vadily mi ty Normanovy hrozný řeči,zkoušela jsem ho nějak umlčet a aby se konečně zvedl a šel do léčírny, jeho skuhrání,že se nedokáže zvednout ze zemně na nohy uslyšel podivný čaroděj,který právě prošel kolem.
Tam Normana pomáhal i svlíknout s mokrého oblečení,léčitel a příšery se Normana tak trochu od minula obávali,ale Norman byl moc znavený,než aby měl dost síly na nějaké šílení.
Čaroděj Marmond
Když Norman zaspal prohlížela jsem si čaroděje,měl černý dlouhý vlasy i vousy,byl ztracený v černém plášti,podobném,jaký nosí i obr,byl mi povědomý,přemýšlela jsem,kde jsem ho viděla?
Ten čaroděj se mi představil:
,, Říkají mi Marmond, patřím k temným mágům,povolal mě obr,abych tě zbavil toho znamení!”
Ukázal mi levou dlaň,ve které měl černou sešitou jizvu,pokračoval:
,,Také jsem ho získal…Dokázal jsem se svým znamením šlehat plameny, něco jako dračí síla v mé dlani,ale pak se to obrátilo proti mě! Oslabovalo mě to! Musel jsem se ho zbavit,dokud se mi nedostalo do krve, do srdce a do hlavy!To by mě mohlo zabít! Stejně,jako to může zabít tebe!”
Pak mi vzal za levou ruku a prohlížel si to znamení,zahučel:
,,Tvoje znamení v dlani se vyjmout nedá, vidím, jak ti to proudí všude! Dokonce už i v očích!”
Ínemak se tu objevil a slyšel, co řekl čaroděj, podíval se na mě a pak se podíval na znamení v dlani, zhrozil se, vážně se zeptal:
,,A co to pro ni znamená?”
Čaroděj odpověděl:
,,Četl jsem,že v téhle fázi už se s tím nedá nic moc dělat! Možná znamení půjde uspat a hlídat,aby se znovu neprobudilo! Useknutím ruky,by nezmizelo! Vytvořilo by se jí na jiné části těla a pokud už má části znamení v očích, musí se s tím naučit žít a zkoušet to překonávat, ta síla znamení může být ničivá, ale tak stejně i léčivá!Pokusím se jí uspat,dám ji vývar s bylin a pak ji ponořím celou do léčivé lázně, ve které musí být dokud to znamení v ní nepřestane svítit,když potemní,znamená to,že se uspalo!”