Takovou dokonalou masku mám vymyšlenou, nikdo by nás nepoznal a jistě bychom zase zvítězili v soutěži masek, Zavzlykal a opřel hlavu o stůl.
A co já? Ozval jsem se. Rád vypomohu, jestli chceš a určitě nás nikdo nepozná, neboť nikoho nenapadne, že bych ve svém věku za masku s tebou vyrazil na ples!
To se nehodí, odpověděl ale viditelně zaváhal a rozjasnilo se mu oko. Opovažte se! Vstoupila do diskuse matka, bude jen ostuda to vám to ještě nestačilo?
Ale ono by to šlo! Oponoval táta, masku přehodnotíme, aby vše bylo reálné a nenápadné.
Nechceme, aby nás někdo poznal, Martin na plese už byl a tancovat jakž takž umí a nikdo ho nepozná, protože nebudou čekat, že tam bude. Dělejte, co chcete, ale až bude ostuda tak uvidíte doplnila máma a šla se chystat na ples začínajíc účesem od kamarádky, za kterou odešla.
Otec masku přehodnotil a v panice jsme se vydali pořídit rekvizity. Většinu jsme pořídili u vážně nemocné příbuzné z vedlejší vsi a zbytek u babičky. Invalidní vozík a berle nebylo potřeba maskovat, neb je nikdo nezná a zbytek je v našich rukou.
Na otce jsme všichni doma navlékli šaty po pradědovi z půdy, zamaskovali obličej a posadily ho na vozík držíc v ruce berle. Je za Švejka a mne strojí do dámských šatů po babičce, budu za paní Milerovou a tlačit Švejka do války na Bělehrad.
Maska naprosto skvělá, v této dokonalé masce jsme se nepoznávali ani my, tudíž byla velká šance, že obstojíme. Otec vylepšil svoji postavu důmyslně umístěnou čutorou plnou vodky s hadičkou, která mu i s rezervou sahala do pusy.
Čas naší účasti na všeobecném veselí se navršil. Matka odešla již před půl hodinou, aby nebylo nic nápadné a neprozradila nás se slovy: nezapomeň že se při tancování pije a chlapi zvou ženský, tak ať se ti neožere! Myslila mne po zkušenostech s výletem na hory. Neboj, dám pozor slíbil otec a dodal že ona mne může taky pohlídat, neb tam bude a vidí co se děje na sále.
Vyrazili jsme z opačné strany vesnice, aby nemohl nikdo odhalit naši totožnost ze špatně zvoleného směru příchodu na místo již rozjeté veselice.
Z důvodu taktiky nejít mezi střízlivé dorážíme mezi posledními před devátou večer.
Do schodů to nešlo objíždíme s vozíkem zadem a k všeobecnému veselí se pozornost obrací na nás a je očividné, že každý uvažuje, kdo se v masce skrývá.
Obstáli jsme a poznáni jsme nebyli, nikdo netušil, kdo se v masce Švejka a paní Milerové skrývá což ještě táta umocnil tím, že podal paní Milerové hadičku, aby se občerstvila.
Nezaváhal jsem ani chvilku a zhluboka jsem nasál ze zásoby Švejka který byl upoután na vozík držíc berle na klíně, což mu umožňovalo tanec pouze s vozíkem.
Zato já jsem omezen nebyl, chlapy se o mne přetahovali a já byl v jednom kole jak na parketě, tak u výčepu a všude byl takový šrumec a všeobecné veselí dosáhlo rozměrů, že nikdo nebyl schopen sledovat co se děje.
Samozřejmě jsem se krotil a držel se zpátky avšak bujaré veselí posléze dohnalo i mne a já po častých návštěvách Švejkovi čutory a výčepu s chlapci kteří se mnou vytáčeli na sále jsem se začínal ocitat ve stavu značného opojení alkoholem který tekl proudem.
Hlasité předčítání
