Zdálo se mi o Marmondovi. Seděl přede mnou u ohně a něco mi říkal — ale neslyšela jsem ho. Jeho rty se hýbaly…jakoby šeptal zaklínadla. Chtěla jsem mu něco říct — ale nešlo to. Rty se mi jen němě pohnuly.Neměla jsem žádný hlas… Zoufale jsem chtěla vykřiknout: „Ínemaku, pomoc!” Ale nešlo to,rozbrečela jsem se a to mě probudilo.Byla jsem pořád spoutaná u dohořívajícího ohně,zkoušela jsem se vyvléct,ale byla jsem moc slabá a ztuhlá. Norman nikde.
Ale… tam, ve tmě, na břehu… někdo stál. A díval se na mě.
Marmond.
⚡️ 3. Co se stalo Marmondovi?
Ve tmě u pobřeží se jeho silueta přiblížila. Měl pomalované všude po těle podivné znaky. Vypadal… vážně děsivě. A já se ho bála.
Přišel ke mně, sklonil se nízko. Jeho hlas byl drsný. Naléhavý.
„Ty přesvědčíš obra, aby mě vzal zpátky.”
Naklonil se ještě víc. Šeptem dodal:
„A jestli chceš… půjdu zabít Normana.”
Zamrazilo mě.
Zakroutila jsem hlavou: „Ne. Nechci, abys zabil Normana.”
Kývl. Jeho oči se zaleskly. Zeptal se chladně: „Tak co teda chceš?”
Zavrtěla jsem se,v těsných poutech už mi bylo zle,zaprosila jsem:
,,Odpoutej mě,prosím!”
Marmond na to zafuněl:,,Ne,takto spoutaná se mi líbíš,chci abys ho přivolala!”
Objal mě a zašeptal:,,Udělám všechno pro to,aby se tu objevil!Volej na obra,řvi,křič,ječ!”
V tom ale Norman nečekaně praštil Marmonda zezadu do hlavy a Marmond zmizel!Najednou tu nebyl!
Norman mě konečně odpoutal,byla jsem vyděšená i zmatená:,,Co se stalo s Marmondem?”
Norman mě vzal do náruče a odpověděl:,,Nic se mu nestalo,prostě zmizel,vždyť je to čaroděj!”
Odnesl mě do chaty a usadil se se mnou na lavici ke stolu,zabručel:
,,Byla to ode mě hloupost tě tam jen tak nechávat!Vidíš,už mi schnul mozek!Na štěstí jsem tu objevil záchranu!”
Ukázal na flašku na stole před sebou,tvářil se,jako by tu objevil poklad,ale asi to pro Normana poklad byl!Všimla jsem si,že na zemi před krbem někdo leží,vyděšeně jsem ukázala na nehybné tělo a zeptala se:
,,Kdo to tam leží?”
💀4. Mrtvý muž v chatě🕯️
Norman na to jen tak klidně zabručel:,,Asi bývalý majitel téhle chaty!”
Nějak jsem Normana nechápala,jak tu může tak v klidu sedět a vůbec mu nevadí,že tam leží někdo asi už mrtvý!Zakroutila jsem hlavou:
,,Nechci tu být s někým mrtvým!”
Norman se na plný pecky rozesmál,úplně řval smíchy,připomněl:
,,Nechtěla jsi mě náhodou celou cestu sem zabít?”
Tak jsem nechápavě vyhrkla:,,Jo,ale co s tím má společnýho tam ten?”
Norman na to:,,Můžeš si představovat,že jsem už tam ten mrtvý já,jako bych tu už nebyl,co bys udělala,hm?”
Skousla jsem se do rtu,bylo mi s toho divně,řekla jsem:
,,Nechci si to představovat,co když ho zabil Marmond? Chtěl zabít i tebe a chtěl abych přivolala obra!”
Norman se zle zasmál:,,Marmond ho nezabil,to já!..Nečekal jsem,že tu někdo bude,připletl se mi pod nohy…”
Norman se lokavě napil s flaše a zeptal se:,,Co,napiješ se se mnou,nebo tu budeš dál jen tak sedět a hledět na mrtvolu?”
Bylo mi tu moc špatně,chtěla jsem vstát,ale Norman mě nepustil,zabručel:
,,Nikam!Zůstaneš tu u mě!Venku číhají zlí čarodějové a jiné příšery!”
Hlasité předčítání