Snažila jsem se od Normana vykroutit,ale Norman se mi poškleboval:
,,Jsi tak slabá,takhle se ale nikam nedostaneš…vysvětli mi,proč bys raději šla ven,když jsem ti právě řekl,co venku číhá?”
Tak jsem na Normana spustila:
,,Nechci tu u tebe sedět a dívat se při tom na mrtvolu!Měl bys ho jít pohřbít,nechci tu v chatě zůstávat s mrtvým a ani s tebou,když se zase nalíváš!To raději budu venku,i kdyby se měl vrátit Marmond! Možná je mi Marmond milejší než ty!”
Norman mě shodil s klína a vyštěkl:
,,Když ti tolik vadí ten mrtvý,jdi si ho pohřbít sama!Aspoň se něčím zaměstnáš,možná ti s tím pomůže ten tvůj Marmond!”
Tak jsem řekla:,,Není to můj Marmond,ale kdyby tu byl,určitě by mi s tím rád pomohl!”
Norman se ušklíbl:
,,Ten tak!Už ho vidím,jak je ochotný pomáhat!Když tě tam venku málem dostal!”
Vstala jsem ze země.Norman se na mě vrahounovsky tvářil,nechápala jsem,klidně se přizná,že je vrah a myslí si,že ho snad budu obdivovat,nebo co?No horor!
Vyšla jsem s chaty ven,před chatou seděli Normanovi psi.Sotva jsem se ohlédla,vecpali se do chaty za Normanem.Šla jsem temnou cestou k jezeru,bylo mi zle,smutno a otřeseně.Cítila jsem bezradnost,volala jsem na obra,proč pro mě nepřijde?
Usadila jsem se na břeh jezera,když v tom u mě zašeptal stín:,,Přeješ si mou společnost?”
Trochu mě to vyděsilo,ale kývla jsem:,,Jo přeju!”
🖤 5. Nyrloth Ená: Skrytý hlas stínu – prozradí tajemství
,,Moc mě těší,že si to přeješ!Pozoroval jsem všechno,co se ti až dosud přihodilo!Chceš znát tajemství?”
Zvědavě jsem se zeptala:,,Jo chci,jaké tajemství?”
Stín se naklonil blízko ke mě a pošeptal:,,Vlastně víš,že jsi mě k sobě přivolala ty?”
Tak jsem kývla:
,,Jo vím,i když jsem chtěla,aby přišel obr,pak už mi bylo jedno,kdo tu se mnou bude,hlavně ne ten hrozný Norman!”
Stín se zasmál:,,Chci,abys něco věděla,Marmond na tebe čeká,ale nechá to na tobě,jestli za ním půjdeš…”
Pak vážně řekl:,,Marmond má na obra vliv!Může ti pomoct!Měla bys vědět,že není tvůj nepřítel,to co cítí k obrovi přebral od tebe,zamotal se do toho tak,jak nikdy nečekal!”
Tomu jsem moc nerozuměla,ale bylo mi divně smutno,řekla jsem:
,,Sice nevím,co tím myslíš,ale na obrovi je vidět,jak moc ho mrzí,že vyhodil Marmonda a je mi ho líto!”
Stín si povzdechl:
,,Obra nelituj!On tě taky nelituje,nechává tě tu s tím nejhorším,ani se neobjeví,když ho voláš!A Marmond mezi tím za obrem byl…několikrát! Ale obr ho pokaždé vyhodil,nechtěl s ním vůbec promluvit,ty to ani nevíš…”
Kývla jsem:,,Tušila jsem to,že se Marmond obra jen tak nevzdá,nemá na něho vliv,když ho nijak nedokáže přesvědčit,aby ho vzal zpátky!”
Stín zasyčel:
,,Ale má!Jinak by ho obr dávno zabil!To tvoje znamení od bezejmenné chtěl Marmond probudit,ale nepodařilo se,chci abys věděla,že se o to pokusí znovu!”
Byla jsem s toho stínu zmatená,zakroutila jsem hlavou:,,Tak napřed mi říkáš,že Marmond není můj nepřítel,ale přitom je!”
Stín na to rychle zašeptal:
,,Ty to nechápeš,že když ti probudí znamení,obr ho bude muset přijmout zpět i když se tomu jinak brání?Obr to nepřizná,že tě miluje a nikdy nepřizná,že miluje i Marmonda!Raději se bude užírat samotou a trpět,než aby přiznal co cítí..!”
Hlasité předčítání