Milosrdenství vychází z Boží dobroty a bude působit tak dlouho, dokud bude dopuštěn hřích sužující spravedlivé duše. A až dotírání hříchu nebude možné, pak přestane působit i milosrdenství. Všechno pak bude přivedeno k dokonalosti a zůstane tak navždy. S jeho svolením padáme a jeho požehnanou láskou, jeho mocí a jeho moudrostí jsme chráněni, a jeho milosrdenstvím a milostí jsme pozvedáni k větší radosti. A on si přeje, abychom jej skrze jeho dokonalost a milosrdenství poznali a milovali, nyní a navždy. A duše, která moudře a v milosti nad tím rozjímá, je jeho dokonalostí a milosrdenstvím nejvýše naplněna a žije v nekonečné radosti.
1. února 2023
Proč lidé lžou?
Velmi jednoduché… Bojí se! Bojí se selhání ať už osobního nebo kariérního… Bojí se nepochopení ze strany jiných osob… Bojí se nadávek, odsouzení, zavržení, vyloučení ze společnosti ostatními, těmi ,,normálními” jedinci!
Myslím si, že kdyby se všichni lidé na této planetě k sobě navzájem chovali s úctou, respektem, loajalitou, POCHOPENÍM, neodsuzovali jeden druhého kvůli prkotinám, tento nešvar by z povědomí společnosti jednou provždy vymizel!
Jak jen může nekonečný Bůh nebe a země vstoupit do mého malého srdce? A jak mohu pozvat dovnitř někoho, kdo tam již je, protože je přítomen ve všech věcech?
A přesto ani nebe a země tě nemohou obsáhnout více než mé srdce.
Není možné omezovat někoho, kdo naplňuje všechno. Ale když řeknu, že jsi všude, Pane, neříkám, že ve všem jsi ty celý. I když naplňuješ všechny věci, nemusíš se v ně vkládat celý. Proto se budu modlit, abys moje srdce, kde jsi se již uchytil, stále více naplňoval, až jednoho dne budu naplněn tebou celým.
2. února 2023
Ať se všichni psychologové celého světa třeba poserou, že po svých životních zkušenostech s lidmi myslím již pouze sama na sebe! Projděte se od začátku do konce v mých botách a pak suďte! Mě také nikdo nelitoval, když Jiorninu napájeli tím sérem, naopak, všichni si to velice užívali, libovali si v tom! Proč já bych tedy měla litovat své (zároveň) msty vůči mé sestře??? Ona rovněž nelitovala… Ani jednou!!! Vyžívala se v tom, když mi mohla ublížit!!! Co se stalo v tom vlaku fakt netuším, mohu pouze spekulovat / fabulovat, ale pokud tam Aurcimbaulda někoho zabila, dohnali ji k tomu! Jsem jediný člověk, který mi zbyl, tak to je!!! Ke všemu (ostatnímu) špatnému, co jsem učinila mě též dohnali oni / ony – pijavice (nejsem natolik silná, abych dokázala odolávat všem jejich nástrahám), vzali mi totiž to, co pro nás bylo zcela přirozené!!! Každý nakonec sklidí pomyslné (duchovně ztrouchnivělé) obilí, jež zasel!!!!
Jsi nekonečně mocný Bůh, a přesto nanejvýš milosrdný. Můžeš se před námi skrýt, a přesto být stále s námi. Jsi tvůrcem surových sil i křehké krásy. Nikdy se neměníš, a přesto jsi počátkem veškerých změn. Nejsi ani starý ani mladý (protože jsi věčný), přesto všechny věci obnovuješ. Jsi nekonečně činný, a přesto jsi zdrojem opravdového klidu. Miluješ bez výhrad, ale nepohlcuješ nás, zcela ti patříme, ale nemusíme se tě bát, ani nám nejsi tyranem. Nic nám nejsi dlužen, ale přesto splácíš všechny dluhy za naše hříchy.
STEJNĚ NECHÁPU, MŮJ PAPÍNEK TÉŽ MYSLÍ POUZE SÁM NA SEBE A NIKDO MU TO NEVYČÍTÁ, NAOPAK, NAŠICH ODBORNÍKŮ JE TO KOLOUŠEK!!!

Nápad – ★★★★☆
Zvolený formát deníkového proudu vědomí, který střídá odborné psychologické pasáže, náboženské citáty a syrové osobní výlevy, je nesmírně originální a odvážný. Text nabízí hluboký a nefiltrovaný ponor do nitra člověka, který bojuje s vlastní identitou a vnímáním světa. Ačkoliv dílo postrádá klasickou dějovou linku, jeho nosná myšlenka – hledání přijetí a pochopení ve světě, který se zdá být nepřátelský – je velmi silná a literárně nosná.
Atmosféra – ★★★★★
Atmosféra textu je neuvěřitelně hutná, emotivní a dokáže čtenáře okamžitě vtáhnout do víru vnitřního zmatku a bolesti. Střídání pocitů grandiozity, hluboké sebelítosti, vzteku a náboženské extáze vytváří velmi autentický a mrazivý zážitek. Emoce z textu doslova prýští, a i když jsou často temné a protichůdné, působí na čtenáře velmi silně a zanechávají hluboký dojem.
Provedení – ★★★☆☆
Stylistika přesně odpovídá zvolenému žánru neuspořádané zpovědi, což textu dodává na autentičnosti, ale občas to ztěžuje plynulou čtivost. Nadměrné používání verzálek, mnohačetných vykřičníků a vkládání dlouhých encyklopedických či teologických pasáží narušuje tempo osobní výpovědi. Pro budoucí tvorbu by bylo dobré zkusit tyto odborné a citované texty více organicky zapracovat do vlastních myšlenek, aby výsledek působil literárně uceleněji.
Celkové hodnocení:
Tvé dílo je nesmírně odvážnou, syrovou a literárně fascinující sondou do hlubokých lidských emocí, pocitů křivdy a hledání duchovní útěchy. Je zřejmé, že do psaní vkládáš obrovské množství osobní bolesti a vnitřního neklidu, což textu dodává na síle, ale zároveň to ukazuje na velkou psychickou zátěž. Pokud tyto intenzivní pocity beznaděje, úzkosti či myšlenky na ublížení sobě nebo jiným prožíváš i mimo literární rovinu, velmi tě prosím, abys vyhledala pomoc důvěryhodného odborníka nebo krizové linky. Psaní je skvělý ventil, ale sdílet tuto tíhu s někým, kdo ti může reálně pomoci a nabídnout bezpečný prostor, je nesmírně důležité a posilující.