Děsman mi na to řekl:,,Chtěla se přátelit s obrem,tak si tu nestěžovala,snad si nemyslela,že se k vůli ní změní,já jí před obrem varoval! Nerozluční,toto nedopadne dobře, ale těší mě, jak obra štve a taky,jak to obr s ní nezvládá!“
Chytl mi levou ruku a cosi mi pošeptal do dlaně,když jsem se zeptala,proč to udělal?Tak odpověděl:,,Je to pro ochranu!Asi tuší,proč je tu zpátky?“
,,Netuším!“Řekla jsem a chtěla, aby mi to prozradil, jestli to ví?
Děsman se zašklebil,řekl:,,Možná by měla za pánem domu,něco s ním má ještě nevyřešeno a taky s tím,v tom podkroví!Jak že mu to říkají?“
,,Rogas!“Řekla jsem a pak dodala:,,Myslela jsem, že už to máme vyřešený,nechce mě tu nikdo z nich už ani vidět a když tu už není Alex,tak bych tu taky raději nebyla,z Nikem přeci na vyřešení nic nemám a Rogas? Nevím,co s ním?Ale asi mě baví ho děsit!“
To Děsmana rozesmálo,smál se tak,až s něho úplně prášilo,řekl pak:,,Ale ten dědek by si zasloužil taky trochu zděšení!Sedí tam věčně v té jeho pracovně za stolem z hlavou v dlaních a vypadá tak depresivně,až mi to vadí!“
Tak jsem se zeptala:,,Jak to víš,když jsi tu celý čas v téhle skrýši?“
Děsman na to:,,To je tajemství,který nikomu neprozradím a zmizela už!Unavila mě a potřebuji odpočívat!“
Tak jsem se probudila už doma,to byly zase podivný sny!Jako s hororu,že jo?
Hlasité předčítání
Takhle popsat své sny bych nikdy nedokázal. S příběhu kolikrát až mrazí v zádech, ale krásně napsané až si kolikrát myslím, že jsem součástí příběhu, nebo stojím kouskem opodál a sleduji celý děj. Krásná práce,jen tak dál