Povídka

Pro nás
Četba díla zabere cca 5 min.

Autor: Kitsune

Láska. Co to vlastně je? Pojem, který nedokázali přesně definovat největší mozky historie, největší milovníci, největší básníci a spisovatelé. Láska má mnoho podob. Skrývá se v každém slovu. V každém pocitu, který nás ovládá, je láska. V každém okamžiku. Láska je ve smíchu. Láska je v slzách. Láska je skryta v rozpacích. Láska je štěstí. Láska je radost. Láska je překvapenost. Láska je naděje. Láska je empatie. Láska je hněv. Láska je nenávist. Láska je strach i odpor. Láska je beznaděj. Láska je opovržení. Láska je posedlost. Láska je závislost. Láska je zoufalství. Láska je euforie. Láska je delirium.

Marně před tebou utíkám. Marně se stěhuju z místa na místo. Marně se tě snažím setřást. Marně se snažím zapomenout na tu chvíli. Na tu kratičkou chvíli. Na ztrátu sebekontroly. Na ztrátu sebekázně. Na sebezapření. Na moment, kdy vznikla naděje. Naděje pro tebe, že tvé city jsou opětovány. Od té doby marně utíkám z tvého dosahu. Marně, protože ty mě vždy najdeš. Vždy mě doženeš. Následuješ mě jako stín, kterého se nedokážu zbavit. Marně se dá oprostit od všeho, co bylo. A tak tu teď stojíme. Tváří v tvář. A já ti nedokážu jen tak odpustit, stejně, jako tě nedokážu přestat milovat. Milovat svého pronásledovatele. Láska skrytá v bolesti a utrpení. Láska skrytá ve strachu. Láska utopená v alkoholu. Láska skrytá v kouři cigaret, které začaly časem stále rychleji docházet. Láska ve vzpomínkách na ten lehký dotek smrti. Na ten pocit hněvu a beznaděje. Na pocit odporu. Na tíživý pocit pout. A tak tu teď stojíme naproti sobě a hledíme si tváří v tvář. Ne, nedokážu ti odpustit. Nedokážu tě přestat milovat. Nedokážu se odpoutat. Stejně tak ty se nedokážeš zbavit posedlosti. Nedokážeš mě přestat milovat. Nedokážeš se dostat z toho deliria pocitů. Nedokážeš bojovat se svou závislostí. Tak mě dál pronásleduješ a číháš za rohem. Snažíš se mě přesvědčit, že to není chyba. Že máme šanci. Ale já ti nedokážu odpustit stejně, jako tě nedokážu přestat milovat. Stojíme naproti sobě a já vidím to zoufalství ve tvých očích. Když přistupuješ ke mně. Jsi čím dál blíž. Chceš se mě dotknout, ale já ti to nedovolím. Nedovolím ti to. Nechci ti to dovolit. Bráním se tvé přízni. Bráním se emocím. Bráním se vzpomínkám. Odstrkuji tě a vytahuji nůž. Tvůj výraz se změnil. Už mi rozumíš, stejně jako já rozumím tobě. Tak dál stojíme naproti sobě. Zoufalství máš stále v očích. Mísí se s pochopením. Se smířením. S touhou vše ukončit. S bolestí. Se strachem. S euforií. S posedlostí. Se závislostí. S beznadějí. A já stále stojím naproti tobě v ruce třímajíc nůž. Oči se zalesknou slzami. Chápeš. Víš, co musí nastat.

Nevím, kdo udělal první krok. Kdo mohl za první proniknutí nože do horkého masa. Kdo způsobil první krvavou stopu. Jediné co vím, že jsem to já, kdo to musí dokončit. A tak dál bodám a nořím ostří do tvého těla. Vytvářím další krvavé stopy. Bolí tě to. Slyším to. Cítím to. Nedokážu přestat. Je to jako droga. Všechny ty roky. Všechna místa. Všechny pocity. Všechny chvíle. Vše co nás pojí. Vše se hrne do nože, který pevně svírám v ruce, a který žije vlastním životem. Cítím tvé zoufalství. Tvou posedlost. Tvou závislost. Tvou touhu. Tvou lásku. Cítíš i ty mé opovržení? Můj hněv? Mou bolest? Můj strach? Mou nenávist? Mou lásku? Pokračuji dál a dál, dokud se neunavím a ty nepadáš k zemi. Slyším tvůj těžký dech a němé prosby. Ne. Neslyším. Cítím. Svazuji ti ruce a nohy k sobě. Nemůžeš se bránit. Táhnu tě k hlubokému jezeru. Neovládám se. Táhne mě jediná myšlenka. Musím to dokončit. Prostě musím. Musím nás osvobodit. Vysvlékám se z šatů. Nesmím se namočit. Mé tělo obklopuje ledové vlhko. Nesu tě dál a dál dokud mi voda nesahá po pás. Koukám na tebe. Strach. Láska. Závislost. Láska. Nenávist. Láska. Posedlost. Láska. Hněv. Láska. Beznaděj. Láska. Odpor. Láska. Zoufalství. Láska. Euforie. Láska. Delirium. Láska. Smrt. Láska. Pouštím tě a dívám se, jak tvá tvář mizí pod hladinou. Tiché, miluji tě, se tetelí kolem nás. V chladné vodě. Obklopuje nás. Dusí nás. Osvobozuje. Likviduje. Šeptá nevyřčené. Žije pro nás. Umírá pro nás. A připomíná nám, že Pro Nás je již pozdě.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Kitsune

Vždy je čas na čaj...

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Ihr stürzt nieder, Millionen? | Ahnest du den Schöpfer, Welt? | Such' ihn über'm Sternenzelt...
  Jak zachránit Bojku Rybáka? Bojka mi ležel v hlavě celý den,měla jsem pořád před ...
1. Proč je král Moran znuděný? Král Moran přišel za mnou do hradního vězení v Temnovišti, kam...
  Vcelku uzavřená společnost. Nikterak početná. Na prstech dvou rukou byste je spočetli. Ni...
Všichni jsme se na Martina podívali. Po tvářičce mu tekla slza. „Copak Martine, co se stalo?“...
Může za to obr? Obr Ínemak trval na tom, abych byla přítomná, když bude trénovat své zajatce ...
1.Jak Bojka přivedl Zoltyho zpátky k obrovi... Stalo se to krátce po tom, co Moran donesl obrovi čá...
Obří přivítání... Když jsem vcházela do Temnoviště,přišel mě přivítat sám obr Ínemak!Ob...
Tamhle svítí sjezdovka! Znala jsem ho už od školy. Tehdy to bylo takové hubené bidlo, krátké vla...
Sedím. Sám bez sebe. Kolem mě vnímám vše rozmazaně jako v mlze. Tuším jen, že se okolo pohybuj...
Nanami Ichigo: Seděla jsem doma v obýváku na gauči a pustila si televizi. Dávali pěkný film s R...
Pozvání na oslavu Když mě obr Ínemak přivedl do svého temného hradu v Temnovišti, ucítila jsem...
Každý nový vztah  je tak trochu vabank ...
"Tati, tati! Já chci k tobě!" kňučí z dálky nepřeslechnutelný hlásek. Kdo by odolal...
Pan Bělounek seděl za stolem a byl nešťastný. Oči schované za velkými brýlemi upíral směrem ke...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Flowers Roses Leaves Petals Buds  - svetlanabar / Pixabay
Bosá ženská chodidla ztěžka kráčela po trávníku pokrytém ranní rosou. Hlava ženy se pomalu o...
Dědictví, které se předává z generace na generaci
V kanceláři:   Po shlédnutí daného videa, kdy mi tuhla krev v žilách a určitě nejen mě...
Pan Bělounek seděl za stolem a byl nešťastný. Oči schované za velkými brýlemi upíral směrem ke...
Může za to obr? Obr Ínemak trval na tom, abych byla přítomná, když bude trénovat své zajatce ...
1.Pozvání k Normanovi Obr Ínemak seděl u krbu, jeho mohutná ruka pevně svírala pohár. Oheň v ...
1. Divné chvíle smutku i smíchu 😊 Obr Ínemak se rozhodl pozvat krále Morana na návštěvu do T...
Tajemství útesu Po oslavě u krále Morana na lodi mi bylo dlouho špatně. Ve snech jsem viděla Moran...
  Vcelku uzavřená společnost. Nikterak početná. Na prstech dvou rukou byste je spočetli. Ni...
  V domě číhá nebezpečí. Ve snu jsem se z ničeho nic objevila v podkroví toho domu. Zdánlivě...
Sedím. Sám bez sebe. Kolem mě vnímám vše rozmazaně jako v mlze. Tuším jen, že se okolo pohybuj...
Nikův pláč Další příběhy přátel z domu prokletých duší a co tentokrát prozradí stín s mi...
Nanami Ichigo: Seděla jsem doma v obýváku na gauči a pustila si televizi. Dávali pěkný film s R...
Přátelé z domu prokletých duší 5 U Děsmana ve skrýši V dalším příběhu se setkávám po dlou...
1. Dlouhý čas s Normanem Obr Ínemak mě dál nechával u Normana, přestože bylo jasné, že jejich s...
0