Poezie

Posel
Četba díla zabere cca 1 min.

Autor: Motýlek
Toto dílo je (9/26) součást sbírky: 
Ledokrásy
  

Posel

 

A „On“,  který k nám shlíží

 zpod oblak

svolal zástupy andělů

a promluvil k nim:

              „Dávejte naději všem!!“

 

I rozlétli se andělé

aby plnili poslání

a rozdělili si

pod svými křídly

                                   celou zem.    

   

 Světlem svým jemným

 prozařují temná zákoutí mysli

posilují zemdlelé,

utěšují lidská trápení

a dopřávají milosrdnost   zapomenutí

                               s každým snem.

 

A člověk stokrát klopýtá

potkává  zlobu, sobeckost, nelásku –

však poznáš kdo je ozářen  pochodní

a ještě nevzdal víru,  lásku a naději

                  že zítřek bude hezký den.

Fotografie Jitka Havlová

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 8         Část 10 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

psal jsem si básničku o nebi. o hvězdách. na tvoji zadničku a na tvých kalhotkách. a n...
Než ukážeme záda zemi… Než zajdeme si na pohřeb vlastní… Než necháme hnít radost za mří...
v budoucnosti budou ctnosti… - však dnes mě čeká zářivá dekadence – hýřivá smrt...
Přišel ke mně anděl, měl křídla trochu zlámaná. Možná pomoci mi chtěl, i když sám pomoc p...
Ve hvozdu plného bonsaí a klečí zůstávám vkleče při tiché modlidbě odříkavajíc Ódu na ...
Chce sa mi plakať a niekedy smiať ako sa so mnou osud zahráva. Chce sa mi kričať a niekedy kli...
Den byl již obalený strouhankou tmy, a já k obchoďáku právě dojela, po parkovišti zněly váno...
Přepadl mě smutek divnýVlastně ani nevím pročMožná uvnitř se cítím vinnýTo ten smutek, lidsk...
Oxymorón budoucnosti Čas letí jako vzduch, ani se neohřeje a už je pryč. Lidé se pořád za něč...
Chtěla bych uletět zavřenou mříží. Létat jak vločka sněhu, být krásná a něžná a jen b...
spěchám rychle zvenčí domů vytáhnout věci z pračky ven než zmokvají a zasmrádnou.   s...
Slova tvá, jako duhová perleť magické rosy, zazáří pokaždé, když charisma Měsíce okoření je...
Poezie
K čemu je poezie?                     žádný nečte            ...
Tak drž to nebe můj anděli abys unesl všechno co na Tebe nakládám.   Silná ramena pe...
Nejede výtah, zase musím po schodech, nebudu sípat. Půjdu pěkně v klidu. Na co mít strach, ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Viděl jsem tě krvácet s pocitem upíra upřeným pohledem laskal tvou krásu oddělen od tebe...
Osud
Tak už  se to v životě děje chvíli jste šťastní veselí, vše se daří dokázali byste lét...
Vzpomínky dřeva v podkroví. Smrkové židle, stůl dubový. Šlapací stroj má tu svou skrýš, i ...
idea ideu navzájem ničí - ty znělé potichu jsou tišší – tišší - už jenom hluší je v...
Mé rýmy se nevznáší ve vzduchu, mé rýmy sebou škubou jako ryba na suchu. Má milá podej mi...
Prd - fuk, pod - frk. Splín, spím, měl jsem blín či bdím, jsem lín? Pryč kam? Pryč tam!...
person standing on cliff during golden hour
TUNEL je tma, SLUNCE je teplo, SRDCE je dříč, KOPEC je světlo, ÚSMĚV je máma, DĚTSTVÍ je pryč, ...
Závodím s časem, kdo zabije koho. Trumfů mám pár, však on jich má mnoho. Sedím tu v křesle ...
Sluneční hodiny v nebi se vlečou. Jak vrabec v hrsti ti mimoděk uletěl. Neptej se kam, vždyť n...
A snow covered forest filled with lots of trees
Utekám a stojím na mieste, volám a nikto neberie, kričím a nikto nepočuje, plačem a nikto n...
Cesta
Život je cesta cesta je život život mezi životy život mezi cestami cesty mezi životy. Cesty ž...
Melankoli by Munch
    1)     Strach z probuzení.     V teroru půlnočních měst     radši půjdu spát,   ...
na terase  den bláhový zastavit pokoušíme ...
Už nespěchám   Už nespěchám, nejím polévku, když je horká. Už nespěchám, ujížděj...
Kdo mi co dluží a kdo nedluží? Hoří západ v kaluži vztahů. Hasíme malé velké požár...
0