Šál potřísněn krví byl,
když záhy se setmělo,
pach smrti přivábil
peklem čpějící tělo.
Černé oči zářily
jako osvícený hrad,
když démon pochopil,
že ukojí svůj hlad.
Pohladil bledou tvář,
vlasy z ní shrnul,
modré rty políbil
a zpola strnul.
Rty mrtvé ženy se zkřivily v úsměvu,
studené hrdlo vydechlo ku zpěvu.
Rovnání prstů ztuhlých chladem,
prozradí démonu, že vrah unikl zadem.
Plíživ se démon tajemstvím stínů,
ve špinavé uličce už se vrah krčí.
O čistotu připravil toliko klínů,
strachem mu zuby teď o sebe drnčí.
V zubatém úsměvu pekelník pokleká,
v mžiku mu mozek z hlavy vysál.
Vrátiv se k ženě,
nový život jí protéká,
polibkem vrátil jí,
čemu jiný se vysmál.
Hlasité předčítání