Poezie

Odpusť mi

Autor: Ardeola

S pokorou žádám odpuštění,

od někoho kdo byl tu, je a přitom už tu dávno není.

 

Ať myšlenkou, mlčením či slovy svými,

ranila jsem city- duši tvou.

Nebo snad skutky vědomými,

nevědomě svedla jsem tě

ze správné cesty na špatnou.

 

Stojím tu a do sebe teď hledím

a z hloubi duše se ti omlouvám.

Té zkušenosti nesmírně si cením,

s láskou v srdci k tobě zůstávám.

 

Ta omluva ať napříč časem letí,

do všech koutů všehomíru které jako bytost znám.

Kéž donese ti lásku, naději a víru

a každou tvou bolest udolá.

 

Tímto tě z vazeb karmických, co ke mě máš, propouštím.

Odpusť mi prosím.

Já tobě odpouštím.

 

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Ardeola

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Ticho   Mám rád všechna němá slova, která na mě promlouvají ze zdi. Mám rád všechny n...
Celý svůj život hledám poklad, nikdo neprozradí, kde ho mám hledat. Chci být už konečně bohat...
Země – modrá planeto těhotná problémy válkami, nenávistí ještě držíš pohromadě.   ...
odešla, zrovna, když se podávala káva neurčitý den, obývací pokoj a konverzace vázla zvedla se...
Našeptává slůvka tklivá, o tom jak je těžké býti, o tom jak je krása pomíjivá, když n...
Vím, že tam někde jsi, čekáš tam na mě na neurčitém místě. Zatím je nepopsaný náš spole...
Báseň   Co je báseň? Fouknutí do pampelišky. Padáčky odnáší vítr jako slova, ...
Je v nebi. A nebo kdoví kde je? Prošel branou. Ale co je za ní? Cháron s loďkou, milí příbuz...
člověk – jen červík ve černé krabičce. - opuštěn. sám. na pospas osudu. - červík vša...
Mé rýmy se nevznáší ve vzduchu, mé rýmy sebou škubou jako ryba na suchu. Má milá podej mi...
zíral jsem na krysy pohupujicí se na kapotách příměstských aut do rytmu hymny velkoměsta s...
Plískanice, kmínka, oříšky, zmínka. Proč jsou ty lístky tak zetlelé? Kéž by vydržely...
Slzy se proudem z očí valí a dech můj přetrhává vzlyk. Jsem šťastná, přesto srdce ...
docela drahý víno na to že piju sám… měl bych být spokojen - a přesto nejásám. vždyť ...
říkám si proč ne – i když... co já vím o tom? - není čas přemýšlet - možná až potom - ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Život je cesta cesta je život život mezi životy život mezi cestami cesty mezi životy. Cesty ž...
Vykolejení vlaku smíchu i krku Vykolejení auta z autodromu Vykolejení autobusu přímo do stromu Vyko...
Jsem jak ten smutný rytíř Don Quijote, Don de La Mancha Směšný a politováníhodný visící na ...
Zajíc   Když v noci mrazy uhodí a hvězdy jiskří na nebeské báni tiskátky tlapek zajíc ozd...
Myšlenka vpletená do stovek šifer rozmělní přístavy, hráze, sny boří člověče, znal jsi...
Tančím v nitru s představou smět být tvojí toulavou melodií   Tou co tělem prostupuje co lib...
Já si tě zatím jenom představuji Začínám večerem, kdy ukládá se k spánku den Stíny neonů ...
Pliveš oheň, chceš-li tak se hádej Šleháš plameny, si představ jak příjemně pálej Z kamaráda...
V dálce slyším hukot probouzejícího se velkoměsta Velký Pán před tisíci lety vymyslel experi...
Tam, kde se prodloužená záda v roklině osudu ztrácí, tam jednou spočinu i já. [spacer height=&...
Dal bych ti tisíc růží, tisíc různých barev. Nechť trny probodnou mi kůži, Nechť hlína pod...
Bylo bílé bylo lehké nadýchané bylo suché plulo vzduchem.   Bude světlé zatížené kapk...
Nemíním se nijak přít, jen maniakální jsem, když věřím si, věřím v ně věřím v nás a...
Mám rád teplo a světlo, žiji v zimě a děsivém šeru. Mé štěstí jen něco smetlo, od tmy ten...
Jednou jsem nahoře, podruhé zase dole. Jednou jsem hradní pán, nebo spím ve stodole. Život je...
0