Rozbrečela jsem se a nešlo mi nijak ten pláč zastavit.Moran se se mnou usadil a v tichu mě k sobě tiskl. Když se tu najednou objevil obr a zeptal se vrčivě:,,Proč zase brečíš?”
Tak jsem na to nedokázala odpovědět,Moran jen pohnul ramenem a řekl:,,Možná kvůli ledové bouři?Nebo že už se blížíme k přístavu a naše plavba bude u konce?“
Obr se na to zašklebil:,,To je jí podobný,brečet pro každou příležitost!Jen aby mohla někomu padnout do náruče!“
Moran se potichu zasmál,řekl:,,Nechal jsem pro vás připravit ledové překvapení,pro tebe to asi nebude nic moc,ale pro ni to bude taková sladká chvilka na konec!“
Obr zavrčel:,,No dobře,když to pomůže,aby nefňukala, tak sem s tím!“
Ale na jednou bylo ráno a já jsem zmizela…
Hlasité předčítání