Mladík místo odpovědi na oko a velice ledabyle prohmatal Lenu. Kdyby chtěla, taky by nějaký ten menší kvér propašovala.
„A teď mě, kamaráde.“ Derek se velmi teatrálně rozkročil do široka.
Lena se nemýlila, když si pomyslela, že ten kluk musí uvažovat o výpovědi. Jenže taková pozice se jen těžko opouští. Holt si práci v ochrance pro místního bosse představoval jinak. Viděl se s autoritou, drsným výrazem a kalachem v rukou…
„Ohohó, to není kvér, hochu…“ smál se Derek, když ho nováček prohmatával na vnitřní straně stehen.
Mladík zrudl v obličeji a nejistě ustoupil.
„Proboha už mám tý šaškárny dost… Padejte!“ rozhodl zpruzený hlas bodyguarda se samopalem.
„Ne! Musím se ještě na něco zeptat tady mladýho!“ rozkřikl se Derek a poplácal nováčka po rameni.
Kdyby oba členové ochranky neměli tmavé brýle, nikdo by nemohl přehlédnout mocné protočení očí v sloup staršího bodyguarda. Lena ho i přesto podvědomě zaznamenala nějakým svým ženským smyslem.
„Tak, hochu,“ Derek se lišácky usmál, obejmul mladíka pravou rukou kolem ramen a pokračoval. „Kápni božskou, co se ti líbilo víc, když jsi osahával mě anebo moji ženu? A dej si kurva pozor, co odpovíš!“
Lena správně pochopila, že se otázkou pobavil i druhý bodyguard, a tak nechal situaci volný průběh.
„No…já …teda nevím, co říct…,“ vysoukal potící se mladík, který do poslední nanosekundy doufal, že se do toho jeho kolega vloží a zachrání jej.
Derek spustil koutky úst, nevěřícně zakroutil hlavou, a pak si posměšně odfrkl. Levý ukazováček namířil mladíkovi do obličeje a úsečně pronesl: „Ty seš teplej…“
Ochranka je s určitou mírou úlevy vpustila do domu.
Když stanuli před dveřmi Edwardovy pracovny, Lena trochu znervózněla. Neměla ho ráda a on neměl rád ji. Edward si v podsvětí nechával říkat Černovous. Díky shodě křestních jmen se slavným pirátem a barvě jeho plnovousu se přezdívka uchytila velmi dobře. Jenže Lena ho tak nikdy neoslovila, a možná i proto byl jejich vztah na bodu mrazu. Edward byl přežitkem studené války a hlubokého vlivu výchovy svého otce, který jako americký patriot bojoval a padl ve válce s komunismem ve Vietnamu. Bylo tedy přirozené, že jeho vztah k Leně, ruské přistěhovalkyni, nebude nikdy láskyplný. Nebýt toho, že si po svatbě s Derekem změnila příjmení z rodného Poljakova na Whitfield, nepustil by ji ani za dveře.
Lena ho zase neměla ráda z prostého důvodu. Představoval to, co na Americe nesnášela nejvíc – patriotismus. Když jí bylo šest let, její rodiče se rozhodli to v Omsku zabalit a zkusit najít svůj americký sen ve Filadelfii. Tvrdá rána reality je udeřila velmi brzy. Bez příslušných víz a pracovních povolení prakticky otročili 12 hodin denně v místní textilce. Bezmála polovinu platu shrábla převaděčská agentura, která se sháněním a zaměstnáváním ilegálů docela obstojně živila. Po půl roce si její otec našel svůj vlastní americký sen s nějakou špinavou kurvou, jak její matka ráda říkávala, a pak už o něm nikdy neslyšela. Matka posléze sama začala s prostitucí, aby je obě uživila. Skončila na cracku, pervitinu a dál…Lena nerada vzpomínala. Nikdy proto nepochopila, co vlastně Američané na své zemi vidí tak úžasného. Zkurvený americký sen jí zničil rodinu, a když byla za mřížemi, snila o tom, jak to asi vypadá doma…v Omsku. Derek jí nakonec obrátil život o 180 stupňů.
Hlasité předčítání