„Kurva oni přidali!“ zahulákal Derek přes cigaretu v pravém koutku úst.
Lena náhle odbočila bez blinkru a sjela z hlavní cesty. Prudká zatáčka hodila Dereka na dveře spolujezdce.
„Ty ses úplně posrala?! Kam jedeš do prdele!“ rozkřikl se.
Viděla to ve filmech. Když máte podezření, že vás někdo sleduje, musíte to přeci ověřit a nečekaně odbočit. Pohlédla do zpětného zrcátka, sportovní vůz projel smykem zatáčku a řítil se za nimi.
„Takže nás fakt sledují…,“ oznámila opatrně.
„Jasně že nás sledují, do hajzlu! Měli jsme se držet hlavních silnic, teď jsme pěkně v píči!“ Obvykle to byla Lena, kdo racionálně uvažoval, jenže tahle situace byla jiná, příliš vypjatá a došlo jí, že možná udělala naprosto fatální chybu.
Jejich ubohý starší Nissan Primera měl proti Chavroletu Camaro pramalou šanci. Pronásledovatelé zrychlili. Lena sevřela pedál plynu mezi podlahou a svou podrážkou. Tlačila vůz i očima. Šeptem ho prosila.
Marná snaha, kapota Chevroletu dohnala kufr Nissanu.
„Mají kvéry!“ zahulákal Derek, když zahlédl hlaveň samopalu skrze zadní okénko Nissanu a čelní sklo Chevroletu.
Všechno se rázem jakoby zpomalilo. Lena cítila zběsilý tep svého srdce. Tlak pod podrážkou na plynovém pedálu. Pot v dlaních. Možná právě tady za chvíli zemře.
Mrknutím oka předupala pedály. Bum, bum, bum – uvolnit pedál plynu, spojka, brzda. Žádný posraný automat si na ni nepřijde. Pneumatiky zoufale zakvílely.
Bezpečnostní pásy odvedly svou práci. Derekova cigareta se vydala na let proti čelnímu sklu. Camaro prosvištělo kolem.
„Děleeej!“ křikl Derek, když se vzpamatoval. Ve vteřině odepl pás sobě i Leně, otevřel dveře spolujezdce a vyskočil ven.
Lena skokem antilopy se lvicí v zádech překonala ruční brzdu i řadicí páku. Vypadla z auta a dopadla na Dereka v příkopě.
Camaro se mezitím neobratně otočilo a řítilo se zpět. U Nissanu zpomalilo na rychlost chůze.
Lena stiskla Dereka za ruku. Hrozivý zvuk natahování zbraně.
Prásk, prásk, prásk, prásk…!
Navzdory množství hollywoodských filmů je karoserie auta naprosto žalostným krytím před střelbou.
Sklo se tříštilo a sedadla vybuchovala do spršek molitanu. Střepy, kusy laku a výplně sedadel pršely na Lenu. Na Dereka padaly šrapnely v podobě hlíny a plevele, když kulky končily svou ničivou cestu nad jeho hlavou v travnatém břehu příkopu.
Nastalo vteřinové ticho. Lena nehlasně plakala a tiskla ruku svého manžela nadlidskou silou.
Cvaknutí. Výměna zásobníku.
Tak takhle skončí. Rozstřílená na sračky v nějakém příkopě u silnice. Snažila se až do této chvíle žít na plno, jak to jen šlo, jenže ji rázem přepadl silný pocit, že to ještě nebylo všechno, ještě nebyla s koncem smířená. Jednou chce mít rodinu. Slzy stékaly po tvářích, třásla se. Stačí jedna jediná kulka a všechno může skončit tady a teď. Prosím, ještě ne.













