Alespoň mu zůstal stylový zapalovač, pomyslel si Derek rozmrzele. Lena jen soucitně přihlížela, věděla, že v těchto emotivních chvílích nebývalo radno na manžela mluvit.
„Jebat na bundu…! Kurvaaa!“ vřískal Derek a skákal po hromadě doutnající koženky v trávě. „Stejně to byl šunt!! Slyšíš, Davide, koupils vyjebaný šunt!“ hulákal. David neslyšel, protože tou dobou seděl za držení a prodej drog.
Lena znervózněla, už byl opravdu čas vyrazit. Nemínila u hořícího baráku strávit další sekundu drahocenného času.
„Zlato…,“ začala tiše. „Musíme už jet,“ konstatovala zjevné.
Derek se do ní opřel vražedným pohledem, který moc dobře znala. Najednou uvolnil obličejové svalstvo, jako to dělával vždycky, když ho opustil záchvat vzteku.
Neřekl jediné slovo, místo toho natáhl chrchel až z paty a poslal ho do cárů po bundě, pak se sehnul a bundu popadl.
„Hasta la vista, šuntskej hadre!“ křikl za bundou, když ji vhodil do ohně, což bylo podle něj více než vhodné rozloučení.
„Jedem!“ štěkl uraženě k Leně, jež si zachovávala stoický klid, a naskočil na místo spolujezdce.
Lena se soustředila na cestu a šlapala na plyn, jak jen to šlo. Nervozita stoupala. Neměla zájem se nechat chytit za spoluúčast na čtyřnásobné vraždě. Nebyla si jistá u sebe, ale Dereka by určitě čekal trest smrti. Porota by zřejmě neměla složitý úkol určit, zda představuje vážnou hrozbu pro společnost. Velice nerada nad tím uvažovala, ale čím déle ho znala, tím více se v tom utvrzovala. A život bez něj by byl trest smrti i pro ni.
„Vidělas můj zapalovač?“ ozval se naprosto klidný a přátelský hlas.
„Co? Jaký zapalovač??“ nechápala Lena.
„No přece můj nový! Čum!“ strkal jí Derek zapalovač s nápisem před nos. „Dobrý ne?“ dožadoval se uznání.
„Do prdele, nevidíš, že řídím?!“ obořila se na něj.
„Tak se hned nerozčiluj, né…?“ uklidňoval dotčeně.
Lena zadržovala výbuch vzteku, když ucítila tu ohromnou nespravedlnost. Ztěžka vydechla, život s Derekem nebyl jednoduchý, ale pro ni život nebyl nikdy jednoduchý.
„V klidu, Leno. Zvládli jsme to, budeme v pohodě!“ zavyl Derek radostně.
Možná by to většinu lidí moc neuklidnilo, ale Lena se jím nechala vždycky ukonejšit. Na ni to platilo a on to věděl. Usmála se a přikývla.
„Chááá! Tak vidíš!“ výskal Derek a začal Lenu líbat navzdory její snaze soustředit se na rychlou jízdu. Nebýt čtyřsetmetrové rovinky, nejspíš by té noci oba v autě zahynuli. Polibek ji zklidnil a trochu zpomalila.
Hlasité předčítání
💡 Nápad: ★★★★☆
Autor se pustil do rozsáhlého románového textu, což samo o sobě ukazuje odvahu a ambici.
Hlavní motivy působí silně – introspekce, vztahy, psychologické napětí.
Originalita je patrná, i když některé prvky připomínají klasické románové vzorce.
🌙 Atmosféra: ★★★☆☆
Dílo má konzistentně vážný, melancholický tón, který dobře podtrhuje psychologickou rovinu.
Čtenář se ocitá v sevřeném, intenzivním prostředí, což je působivé.
Občas ale chybí odlehčení nebo kontrastní momenty, které by atmosféru učinily dynamičtější.
✍️ Provedení: ★★★★☆
Jazyk je bohatý, obrazný a ukazuje autorovu schopnost pracovat s detaily.
Struktura je dlouhá (15 stran), ale působí promyšleně – text drží jednotnou linku.
Občas se objevují pasáže, které by si zasloužily zestručnit, aby se neztrácela čtenářská pozornost.
📌 Shrnutí
„Lena“ je dílo, které stojí na silném nápadu a pečlivém jazykovém provedení. Atmosféra je působivá, ale místy monotónní. Celkově jde o text, který ukazuje autorovu vyzrálost a schopnost pracovat s rozsáhlým materiálem.