Jako první sáhl po obálce. Vysypal do ruky hromadu fotografií a zběžně si je prošel. Na tvářích se mu vyrýsoval nefalšovaný úsměv. Pokýval hlavou. Další přesvědčování nepotřeboval. Uschoval veškeré nově nabyté předměty do první zásuvky stolu. Z další postupně vytáhl 60 000 dolarů v šesti pečlivě svázaných balíčcích po 10 000. Leně i Derekovi se rozzářily oči. Jackpot. Všichni byli spokojeni. Kdyby si měl Edward najmout profesionálního zabijáka na akci proti nejméně čtyřem ozbrojeným lidem, vyšlo by ho to zhruba na dvojnásobek. A byl tady ten jeden nepříjemný háček, kvůli kterému na tuhle práci nemohl poslat nikoho ze zaběhnutých profesionálů či vlastních lidí… Derek byl koneckonců jediný šílenec z venku, kterému alespoň trochu důvěřoval. Yelena byla holt nutné zlo.
„No tak berte,“ zaznělo lehce povýšeně zpoza přepychového stolu.
„To jako do trička, nebo si to mám narvat třeba do trenek?“ Derek sarkasmus obyčejně nepoužíval, protože mu příliš nerozuměl, a o to více Lenu překvapil.
Edward předvedl opovržlivý protáhlý výraz, za který by normálně zasloužil ránu do obličeje. „Ó, tak pardón!“
Byla to hra, kdo dokáže být více protivný. Lena jich obou měla tak akorát dost, jenže nebyla s to se opět projevit.
Černovous shrbeně ze svého křesla prohrabal malý koš pod stolem. „Á, tady to máme,“ zajásal hlasitě, když se zase narovnal.
Zamával rukou ve vzduchu a zmuchlaná bílá poloprůhledná igelitka z Walmartu nabyla svůj objem. Naládoval do ní peníze pěkně postupně po jednom svazku, jako když se hází polena do kotle.
„Tak prosím!“ pobídl hlasitě a otevřenou dlaní ukázal na tašku s penězi.
Derek vstal, svým líným teatrálním způsobem přistoupil ke stolu, hrábl do tašky, vytáhl jeden svazek bankovek a s unaveným výrazem v obličeji jej zběžně prolistoval.
Edward se usmíval širokým falešným úsměvem se sevřenými rty od ucha až k uchu. Lena ve svém životě věru neviděla obličej, který by více zasluhoval ránu pěstí.
„Nuže? Nechcete už jít do prdele?“
Nikdo z přítomných ani netušil, kdy nebo jak se atmosféra vlastně zvrtla. Nejspíš to bylo Derekem a jeho psychickým vypětím způsobeným absencí nikotinu.
Igelitka zašustila pod nárazem balíčku bankovek. Derek ji sroloval jako pytlík se svačinou a stiskl v podpaží. „Vypadneme,“ houkl k Leně a odkráčel ke dveřím.
Lena ho následovala.
Hlasité předčítání
💡 Nápad: ★★★★☆
Autor se pustil do rozsáhlého románového textu, což samo o sobě ukazuje odvahu a ambici.
Hlavní motivy působí silně – introspekce, vztahy, psychologické napětí.
Originalita je patrná, i když některé prvky připomínají klasické románové vzorce.
🌙 Atmosféra: ★★★☆☆
Dílo má konzistentně vážný, melancholický tón, který dobře podtrhuje psychologickou rovinu.
Čtenář se ocitá v sevřeném, intenzivním prostředí, což je působivé.
Občas ale chybí odlehčení nebo kontrastní momenty, které by atmosféru učinily dynamičtější.
✍️ Provedení: ★★★★☆
Jazyk je bohatý, obrazný a ukazuje autorovu schopnost pracovat s detaily.
Struktura je dlouhá (15 stran), ale působí promyšleně – text drží jednotnou linku.
Občas se objevují pasáže, které by si zasloužily zestručnit, aby se neztrácela čtenářská pozornost.
📌 Shrnutí
„Lena“ je dílo, které stojí na silném nápadu a pečlivém jazykovém provedení. Atmosféra je působivá, ale místy monotónní. Celkově jde o text, který ukazuje autorovu vyzrálost a schopnost pracovat s rozsáhlým materiálem.