O autorovi

Nikki

Pluji po proudu řeky a vnímám okolní svět všemi smysly. Vnímám energii myšlenek lidí, které míjím, nahlížím pod povrch věcí, který je mnohem zajímavější než to, co je vidět pouhým okem.
Jsou tři nejmocnější věci na světě: Láska, myšlenka a slovo.
Toto poznání je pro mne inspirací k realizaci vlastní tvorby.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Nejvíce hlasů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Jak se ti to líbilo?

☆ Nehodnoceno ☆
Přidej svou minirecenzi:

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Nakonec byl rád, že se z toho kina vůbec dostal. Od chvíle, kdy se malátně zvedl ze sedačky, než ...
Na sídlišti U tří popelnic se každý den kolem třetí hodiny odpolední koná neoficiální zasedá...
K cíli  vede více cest ...
Nanami Ichigo: Seděla jsem doma v obýváku na gauči a pustila si televizi. Dávali pěkný film s R...
Zlatovláska
Byly dvě. Stopovaly u silnice kousek za městem. Vracel jsem se z úspěšného obchodního jednání ...
“Jak jste se rozhodl, generále? Dáte svolení k odchodu?” oslovil kapitán Adiarte netrpělivě, av...
  Vystoupil z taxíku. Spatřil, jak sousedka zápolí s jeho psem. Ten se nakonec nadšeně vysm...
  Každé léto trávil Viktor na venkově u své babičky. Byl to statek poblíž lesa. Žádní s...
Probudila jsem se do nového rána. Slunce vrhalo do místnosti rudé odlesky, jako by ho překryly obrov...
  Jak vytouženým klidem se nám může stát zvuk smějících se dětí. Jeden z kluků se ujal...
Můj táta byl někdo. Zbožňovala jsem ho. Odmalička byl veselá kopa, osobnost, vůdce. Mělo to i...
  „Je to dobrá snídaně. Ti frantíci mají teda úroveň.“ „Je to naprosto stejná snída...
  Pracovat v archivu se zdá být nudné zaměstnání. Ne však pro Viktora. Jeden by si mohl mysl...
K našemu stolu si přisedne jakýsi vrásčitý ukrajinec s nesmírnou chutí si povídat. Házíme p...
  A nakonec se tak i stalo. Kromě těch několika málo minut jsem si pak už nikdy nepomyslel, ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

žena povoz
Jen takové rozmarné gesto, zdvižený palec, semafor dětské paže před oknem zaparkovaného auta. Mu...
Co si dnes obléknu? Ptám se sám sebe každé ráno. Ale kdepak, tohle určitě ne. To už není to pra...
Psal se rok 2009, slunce již pomalu přestávalo hřát a žluté, oranžové a červené listí se z po...
Psal se rok 1973 a země po komunistických čistkách vstupovala do fáze normalizace a stojatých vod. ...
Jak je vůbec mohlo napadnout, že se nechám omezovat? Navíc něčím tak pomíjivým. Proč by mě mě...
Poslední dny se mi vynořují vzpomínky jedna za druhou. Jako by se předháněly, která z nich mě z...
Každá nečestnost se nevyplácí ...
Poté, co se za Anetou zavřely dveře, tak poradkyně se podívala na klienta a on na ni. Usmívali se. ...
Tamhle svítí sjezdovka! Znala jsem ho už od školy. Tehdy to bylo takové hubené bidlo, krátké vla...
Dědictví, které se předává z generace na generaci
Na lavičce u starého pískoviště seděla paní Kovářová, pan Novotný a mladý architekt jménem...
Sedím. Sám bez sebe. Kolem mě vnímám vše rozmazaně jako v mlze. Tuším jen, že se okolo pohybuj...
Za okny kavárny se na špinavý chodník snášela lehká popelavá sprška. Ticho. Venku se v chladné ...
Slečna Zdeňka Kosáčková bydlela v Praze na Kampě, odtud chodila do Dívčí školy proživotní - t...
Tři životy Život samotný je obrovský dar, který jen tak nepoletuje ve vzduchu ...
Hlasité předčítání

Souvislé předčítání vícestránkových titulů:

(Využívá hlasy integrované v prohlížečích. Proto v některých nemusí fungovat.)

Připraveno.