Povídka

Co obr nevidí
Četba díla zabere cca 25 min.

Autor: Astra

Může za to obr?

Obr Ínemak trval na tom, abych byla přítomná, když bude trénovat své zajatce – a především prince Zoltyho. Ten se znovu ocitl v hradním vězení a stal se pro obra najednou ze všech nejdůležitějším. Jeho utrpení bylo pro obra největší zábavou. Pro mě však ne, nemohla jsem se na to jen tak dívat! A myslím, že ani Ohyna to nebavilo, protože jsme se na sebe často dívali… dokud to obrovi neřekl Moran. Ten u obra trávil tolik času, až mi přišlo, že tu je častěji než doma!

Moran řekl obrovi:,,Ti dva by tu nemuseli ani být,stejně jsou věčně zahleděni do sebe,nebo,když tu sedí v objetí,ani nevnímají,co se tu děje kolem!“

Obr se na mě a na Ohyna otočil, akorát jsem brečela Ohynovi na rameni po té,co jsem musela sledovat ten hrozný souboj,když obr poručil Bojkovi,aby se mlátil se Zoltym a oba pak skončili v léčírně.

Obr na mě zařval:,,Co to má zase znamenat?Jak to,že mi tu za zády svádíš Ohyna?“

Tak jsem řekla:,,Tak to není,nesvádím Ohyna,Moran lže!“

Moran se na to s chutí zasmál,pak ale vážně řekl:,,Kdyby to nebyla pravda,tak to neřeknu!“

Ohyn mě pustil a klekl si před obra,řekl:

,,Promiň můj pane,ona to tu nezvládá a nemůžu za to,že se mi neustále hroutí do náruče a brečí,možná by si tuhle Moran přál být na mém místě?“

Obr za to Ohyna praštil a poručil,aby se Moranovi ihned omluvil a mě praštil taky a poručil mi to stejný, co Ohynovi! Ale já se jen zamračila na obra i na Morana a řekla:

,,Nebudu se omlouvat,ráda bych věděla,jak by tohle všechno v hradním vězení snášely jiné ženy, určitě by se tu taky hroutily a brečely by stejně jako já, že musí sledovat tohle všechno hrozné utrpení!“

Moran na to pokýval a řekl:,,Něco na tom bude, pro dnešek už mizím!“

Rozloučil se a odešel, obr nás po jeho odchodu zamkl s Ohynem do jedné cely a přísně řekl:,,Později si to s vámi dvěma ještě vyřídím!“

Ale pak nás tu s Ohynem nechal bez povšimnutí až do další těžké noci, kdy přivedl s léčirny Zoltyho i Bojku a než nás stačil vytáhnout, přišel mu na návštěvu Moran, ale tentokrát nepřišel sám! Přišel v doprovodu své královny Lucindy i dcery princezny Lucindy a dokonce ještě v doprovodu rezavé princezny, která byla nejvíc zvědavá na utrpení Zoltyho, prý ji zabil bratra, když byla válka v Normanově říši a princezna moc chtěla Zoltyho zabít, ale to jí obr nedovolil, protože Zolty přísahal,že on v té válce vůbec nebyl,ale byli to jeho bratři, tak se rezavá princezna urazila a odešla pryč a pak chtěly odejít i obě Lucindy, ale Moran je zarazil a přísně jim řekl:

„Počkejte, doprovodím vás. Samy nikam nechoďte!“

Ale hned na to se Moranové královně Lucindě udělalo nevolno a tak Moran se rozloučil a konečně doprovodil svoje dvě Lucindy domů.

Obr byl s jejich návštěvy trochu víc překvapený a přemýšlel, jak to asi Moran dokázal,že přivedl obě Lucindy k němu do Temnoviště, když byl u toho, jak se na Morana jeho královna moc zlobila a řekla,že do Temnoviště nikdy nevkročí,ale nakonec to možná byla právě rezavá princezna,která asi Lucindy přemluvila,aby s Moranem šli navštívit obra do Temnoviště,protože byla moc zvědavá na prince Zoltyho a dokonce si přála ho bít!

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Astra

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Nikův pláč Další příběhy přátel z domu prokletých duší a co tentokrát prozradí stín s mi...
1. Obr Ínemak s Normanem nekončí Nevím, proč jsem si vlastně myslela, že po tom všem, co se stal...
5.5. 1829 Nevěděla jsem, že to bude tak náročný. Dřív to takhle nebylo. Dřív bylo všechno j...
Po desetiletích míru, rozkvětu, štěstí a veselí se nad krajinou opět začala stahovat temná mra...
V panelu betonovejch svatyní postmoderní společnosti jsou zakletý duchové. Vím to od tý doby, co ...
Každá nečestnost se nevyplácí ...
Po večeři (k níž v kompletní čtveřici zasedly hned, jakmile se vrátily z odpolední vycházky, a ...
O trpělivosti ... všechno má svůj čas
Vodní hladina   Pohled na vodní hladinu přehrady, která se klidně prostírá od břehu ke...
aneb o komunikaci ...
Odpuštění  není o tom ...
V době pandemie jsem přišel, tak jako většina umělců o práci. Byl jsem zaměstnán, jako herec v ...
  To Porsche 911 žralo víc, než jsem si myslel. Jasně, někdo by mohl namítnout, že ta spotř...
  V domě číhá nebezpečí. Ve snu jsem se z ničeho nic objevila v podkroví toho domu. Zdánlivě...
  „Je to dobrá snídaně. Ti frantíci mají teda úroveň.“ „Je to naprosto stejná snída...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

U stolu sedí muž a místo hlavy má šťavnaté zelené jablko. Krásně se leskne a každý by se do n...
1.Pozvání k Normanovi Obr Ínemak seděl u krbu, jeho mohutná ruka pevně svírala pohár. Oheň v ...
Když jsem se mezi nimi objevil, na hřbitovní zdi bylo plno. Byl jsem slepý. Jako když se narodí pes...
Setkání s Ohynem Když jsem dorazila ke břehu Černého jezera v Temnovišti,vystoupila jsem z ...
  Bylo mi přes třicet a všehovšudy jsem neměla nic. Nemyslím si, že úplně nic, jasně, mě...
  Se stromy si hrál jemný vítr. Z kašny proudila voda střídajíc jedny a druhé proudy. Na...
Náhlý proud světla ji na okamžik zbavil zraku. Bylo to již dávno, když jej naposledy vnímala a ž...
  V domě číhá nebezpečí. Ve snu jsem se z ničeho nic objevila v podkroví toho domu. Zdánlivě...
Sci-fi příběh pro nejlepšího tátu na světě. Napsal Ephe. V propastné hlubině nekonečného ves...
Čas se dělí na jednotlivý části asi jako rostoucí strom. Vždycky vlezeš na nějakou větev, kter...
Před požárem:   V jedné učebně si studenti zapisovali novou látku z tabule, kterou jim vy...
5.5. 1829 Nevěděla jsem, že to bude tak náročný. Dřív to takhle nebylo. Dřív bylo všechno j...
...Jen taková kratší předmluva slovy toho ve stínu: „Kdysi si přála přítele. Někoho, kdo by ...
Co jsem provedla obrovi K smíchu, nebo k pláči? Obr Ínemak se dozvěděl, že jsem minule utekla z v...
Tajemství útesu Po oslavě u krále Morana na lodi mi bylo dlouho špatně. Ve snech jsem viděla Moran...
0