Biografie

AHIOJ MÍRO
Četba díla zabere cca 50 min.

Jak to jen dopadne, pomyslil jsem si v dalším okamžiku. A když mi bylo šestnáct, podvolil jsem se a možná i pro to.

Na Janu jsme si ani nevzdechli a při ujištění od jednoho kamaráda, že u něho můžeme přespat jsme ztratili zábrany, čímž opadla obava ze zpáteční cesty u nás obou a jakémukoli dalšímu požití alkoholu v jakékoli podobě jsem se přestal bránit.

Byla to pohoda, na noclehárnu, kde složíme hlavu jsme viděli z okna putyky, ve které nám bylo tak dobře. Alespoň mě, neboť Míru jsem už dlouho nezahlédl a sám se sebou jsem už měl co dělat.

V sedě na pohovce u okna v šeru lokálu jsem omámen alkoholem a v příjemném přítmí zamhouřil oči a světe div se probudil mně plíživý pocit jakéhosi pohybu v místech mého poklopce ze kterého mi, jak jsem si vzápětí okamžitě všiml koukala neznámá ruka,

jak slonovi chobot se plíživě vinula mezi otevřeným zipem kalhot, povoleným opaskem a přímo do prostoru kde se nacházel můj nástroj rozkoše ještě nepoužitým nikým jiným, než mnou.

Byla to zúčastněná mladá slečna, která se mně ujala ve spánku a pokoušela se k mému úžasu cosi objevit u mne v již popsaných prostorech.

Vzápětí hned jak jsem pochopil, co hledá a zcela jsem procitl, došlo k výraznému zvětšení toho, co svírala v ruce a hned bylo vidět na jejím významném pohledu, že je spokojenější s výsledkem své snahy daleko více než doposud.

K mému úžasu mi rychlým pohybem stáhla kalhoty o kus níže aby mohla lépe dokončit svou misi a mou volnou ruku si bez okolků vložila pod sukni na velice horké vlhké místo, kde jsem byl zcela poprvé a značně zaskočen situací, neboť jsem netušil, co mám dělat a pouze jsem se domníval snad správně, že bylo zcela jasné o co asi zřejmě jde.

Byl jsem rozhozen touto první zkušeností s dotekem mé ruky a neznaje co dělat jsem ji vsunul dva prsty co nejhlouběji, poté jsem použil palec.

„Co děláš ty nešiko, nevíš jak na to?“ zašeptala mi do ucha a nevtíravým pohybem pokračovala v dráždění mého vypjatého mužství.

„Musíš pomalinku a něžně přejíždět přes moji vlhkou škvírku až nahoru, poznáš z mé reakce, že není již dále potřeba tak činit, neboj a uč se“ dodala, přimhouřila oči a užívala si plodů své rady kterou mi právě poskytla.

Maličko se mi zdálo, že ona zkušená dívka, které mohlo být tak maximálně okolo dvaceti let po chvilce hluboce vzdychla a pevněji mne uchopila v místech svého již delšího sevření které naštěstí doposud polevilo, neboť se soustředila na své ukojení, které jsem ji, jak se po chvíli ukázalo poskytl.

Bylo velké štěstí, že v místech, kde jsme se ocitli bylo opravdu značně šero.

Styděl jsem se, ale naštěstí nebylo vidět na krok, tak se ztratilo to, co se stalo po jejím stisku po rozkoši, kterou u mne samozřejmě dosáhla.

Polila mne horkost, to i přes moji značnou opilost která se mně zmocnila v tomto ne příliš vstřícném prostředí k abstinenci jakéhokoli druhu.

K neskrývané radosti dívky, kterou jsem právě uspokojil a ani nevím, jak najednou ještě více ztuhnulo moje mladé mužství doposud jemně hýčkaný její evidentně zkušenou rukou.

Měl jsem zkušenost pouze s vlastní technikou, kterou jsem používal samostatně v rámci tréninku na podobnou situaci, kterou jsem si v budoucnu přál a očekával ji, dnes jsem byl ale zaskočen a velice příjemně, ani jsem netušil, jak příjemné to může být.

O autorovi

M. Skot

M. Skot

MANŽELSTVÍ JE FORMA DOBROVOLNÉHO OTROCTVÍ - jaké si to uděláš, takové to máš!

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Nejvíce hlasů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Jak se ti to líbilo?

☆ Nehodnoceno ☆
Přidej svou minirecenzi:

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Ač nejsem BůhJsem tvá cestaCesta jedna ze staJsem pro tvá křídla vzduchRád budu zcelaKdyž touhle ...
Kněžna Libuše viděla vrch březový, věštba pravila, že stříbro uvnitř skrýval, významné m...
Chodím do práce, kde mi spousta lidí, nebo spíš lidé z vedení, ať už na dílně, tak na firmě, ...
Začal jsem žít, když postavili mě ke kormidlu a opustili loď plachty potrhané prázdn...
  A nyní se podíváme, jak se vedlo Jirkovi, budoucímu Džordžovi, v práci. Jeho pracovním...
V cigaretách byl   pravý tabák
Já jsem knihomol a mám rád knihy. V knihách najdu vše, dobré i špatné bez mé viny. Dobré knihy ...
Dohasíná poslední svíce, vždyť na rakev nechci více. Černý závoj halí tvou tvář, nad čel...
Sál bez oken rudé uhlíky doutnavek modravé světlo výklenků srší výboji vysokého napětí. ...
  S Agnes jsme se poznaly, když mi byly 3 roky. Nastoupila jsem tehdy do mateřské školky, celá...
Chodila jsem na maturáky, přesněji řečeno jsem navštívila jeden, a to sice ten svůj, kde jsem tan...
Jako karavana táhnou moje prstyMezi tvými dunamiA odhalují skryté vrstvyNež přijde moje tsunamiVžd...
Ke každému z nás se pojí nějaká minulost a nějaké vlastnosti. Jak říkaly babičky: "Někdo...
Jsi moje největší láska, co mé rty překrásně laská. Jsi moje snová realita, já v tvé náru...
času co tady máš – máš vždy moc málo! – žiješ a umíráš… co za to stálo? a za co stá...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

V domácím ateliéru malé útočiště mám. Emotivní, rub a líc, věřím a dýchám. Osobitý sty...
  S Agnes jsme se poznaly, když mi byly 3 roky. Nastoupila jsem tehdy do mateřské školky, celá...
V cigaretách byl   pravý tabák
  A nyní se podíváme, jak se vedlo Jirkovi, budoucímu Džordžovi, v práci. Jeho pracovním...
Rozhovory na entou Divadelní hra, kterou hráli Blbci na entou 23.11.2019 v KV Autoři Josef...
Chodím do práce, kde mi spousta lidí, nebo spíš lidé z vedení, ať už na dílně, tak na firmě, ...
Ke každému z nás se pojí nějaká minulost a nějaké vlastnosti. Jak říkaly babičky: "Někdo...
  „SLEVA NA VŠECHNY BRÝLOVÉ ČOČKY!“ – čtu zvenčí výlohu vstoje a mlčky – „SLE...
  Na návsi u starého rybníka. Pod věkem rozpraskanou břízou. Leží království pana...
Je to stejný jako vždycky... Nic se nepočítá, vše je zakamuflovaný a nikoho to nezajímá... Když...
Chodila jsem na maturáky, přesněji řečeno jsem navštívila jeden, a to sice ten svůj, kde jsem tan...
blue and white abstract painting
Den dávno už dosalutoval jak mladý kadet na cestě k domovu byl večer - mrzlo a tisíce bezd...
„Viděls někdy něco takovýho?“ zeptal se konečně dychtivě Vilda. Prvotní strach a překvapení...
1. Divné chvíle smutku i smíchu 😊 Obr Ínemak se rozhodl pozvat krále Morana na návštěvu do T...
Povstávám v oblacích a vítám vzduch.. Tiše se procházím nevnímám ruch.. V tichosti kochám se n...
Hlasité předčítání

Souvislé předčítání vícestránkových titulů:

(Využívá hlasy integrované v prohlížečích. Proto v některých nemusí fungovat.)

Připraveno.
×

Obsah není k dispozici.

Číst od začátku?

×

Vyberte stránku