Sebevražedná neděle
Děvence se v hlavě naskytla možnost volby mezi dvěma zásadními myšlenkami… Lékárnická skříňka visící na stěně, obsah z ní volá: Vem si mě! A polkni! Když neskonáš, mysl a oblázek duše tvé se zvolní… Vždyť svoboda těla přec tak hezky voní.
Modleme se…!
Otče náš,
smiluj se nad námi a pomoz nám:
Ať se již nikdy nedostaneme do područí hříchu,
ať žijeme v bezpečí před každým zmatkem
a s nadějí očekáváme příchod našeho Spasitele,
Ježíše Krista.
Dílo bylo dokonáno, na těle nic rozpoznáno…
O dva roky později na střední škole
Bylo půl jedné odpoledne a do třídy vstoupila profesorka angličtiny. Povídá: Rozmyslete si dobře, než nějaké zvíře nebo člověka odsoudíte k smrti. Moje dcera měla rybu a ta neplavala. Tak ji chtěla spláchnout do záchodu v domnění, že ryby mají nějaké zábrany. To byl ale omyl, ona žádné neměla. Když už nám to bylo podezřelé, zavolali jsme doktora. Ten nám oznámil, že byla celou tu dobu těžce nemocná. Proto dávejte dobrý pozor, jestli ryby kolem Vás nemají vypoulené oči. A naše ryba… dostala prášek.
Celá třída se vesele bavila a nikdo z nich neposlouchal…
Hlasité předčítání