Ó, ubohá malá ženo, ty, jež jsi dcerou nejedné strasti, soužena tíživou spoustou neduhů svého těla, přesto však prostoupena nesmírností Božích tajemství, slib, že budeš neustále zapisovat – pro blaho všeho lidstva – co spatřil tvůj vnitřní zrak či k vnitřnímu sluchu duše tvé se doneslo, aby tak člověk poznáním těch věcí blíže poznal Stvořitele a neupíral Bohu onu úctu, která mu náleží. Zapisuj tedy, ne však, jak srdce tvé ti káže, leč podle mého svědectví – neboť já jsem život, jenž začátku ni konce nemá.
Jediné, co ve mně dokáže vyvolat malé náznaky ,,všeobecně” míněné empatie je skutečnost, že někdo (alespoň jednou za čas) pomůže jedné z mých osobností. Tento fakt nás všechny zpravidla / vždy přivede do krátkodobého altruistického opojení a my jsme tak ochotny s nezměrnou, neskrývanou radostí pomoci někomu jinému, třebas desetkrát za sebou! Ten dotyčný však musí svůj počin prodat zcela upřímně, nezištně.
Poruchy osobnosti jsou významným rizikovým faktorem pro vznik a chronicity mnohých psychických poruch např. úzkostných poruch, deprese, závislosti na návykových látkách. Porucha osobnosti, pravděpodobně zejména kvůli dlouhodobému stresu, který způsobuje, je rizikovým faktorem pro rozvoj různých tělesných onemocnění. Při poruchách osobnosti jde tedy, navzdory kontroverzím a vývinu poznání, o platnou a užitečnou diagnostickou skupinu.
Tak jako plodům země působí škodu nenadálá průtrž mračen, tak jako z neobdělané půdy nevyroste dobré ovoce, nýbrž jen neužitečný plevel, tak také člověk, jenž se lopotí více, než jeho tělo může snést, stane se neužitečným na duchu kvůli neuvážené dřině a neuvážené zdrženlivosti.
COŽPAK NEVÍTE, ŽE OSOBY S MENTÁLNÍM DEFICITEM OBVYKLE SCHOPNOST EMPATIE POSTRÁDAJÍ, NEBO JE U NICH ALESPOŇ ZNAČNĚ OMEZENA?!? NEMAJÍ NA NI KAPACITU!!!
NEŽ ABY MĚ ZNIČILI JINÍ, RADĚJI TAK UČINÍM SAMA = POPRAVA!!!
4. ledna 2023
Den po mé (vůbec ne demonstrativní) neúspěšné sebevraždě
Den poté, co jsem na sebe vztáhla svou jemnou ručku, vykoukly jsme z okna, abychom se nadýchaly čerstvého vzduchu. A co se nestalo? Ředitelka TV NOVY si mě vyfotila! Nevidím jediný důvod, proč bych k tomuto světu měla být benevolentnější, než byl on ke mně!
Diagnostiku poruchy osobnosti je v případě potřeby nutné stanovit pomocí více metod – zejména důkladného klinického interview, podrobné životní historie (anamnézy) a často i výpovědí blízkých lidí vyšetřovaného. Vzorce problémového chování by se měli v anamnéze opakovat a být vysledovány do období dětství či ranní dospělosti.
Např. v pracovní anamnéze se zjistí, že zkoumaná osoba vystřídala v průběhu krátkého času množství zaměstnání, z nichž odešla, nebo byla propuštěna, přičemž její zdůvodnění je, že vždy tam byl ,,blbý kolektiv”, šéf na mně ,,seděl”. Podobný vzorec vnímání a chování pozorujeme i v partnerských vztazích, vztazích k blízkému okolí.
Takže si vlastně v podstatě mohu sama za to, že mi na základní škole tak ubližovali. Mohu si sama za to, že mi dva kluci ve školní družině vyrazili dech, mohu si sama za to, že mi přezdívali “kráva Milka, mumie a postižená”, že na mě třídní učitelka s výchovnou poradkyní poštvaly celou školu, že ostatní zneužívali skutečnosti, že jsem se neuměla bránit, že nás na školním výletě navzájem táhli k sobě s jedním mým bývalým (rovněž neoblíbeným) spolužákem a bavili se představou našeho pomyslného pohlavního styku apod. Již vím, co jsem učinila špatně!
Hlasité předčítání