Poezie

Wilsonův les v mlze
Četba díla zabere cca 1 min.

Autor: Motýlek
Toto dílo je (6/26) součást sbírky: 
Ledokrásy
  

Wilsonův les v mlze

Černo-bílá

           tajuplná

                   mlhavá

                          krajina

                           zahalená

                 v záhadách

           navozuje

     zasmušilost   

 v našich duších.

Ticho

         zrovna

               hmatatelné

                      zachmuřené

                   jak lepkavá

                tekutina

          oblévá

 okolí.

 Prasknutí

         klacku

                pod

                        nohou

                                 třeskne

                          jak výstřel

                       pistolí

              jako stav

           mysli

 tísní a nebolí.

Fotografie Jitka Havlová

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 5         Část 7 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

To je zase ránoOtevřel jsem zprávyZ domovaI ze světaVšude je to rozmrdánoA nejspíš celá planetaD...
Zpověď Proč neutíkám, když trpím? Proč nevzlykám, když tě mučím? Jsem ztracená duše na hra...
uprostřed vln betonu - který musí opravit - a skučením severního větru - co opírá se mi...
Bezprostřednost Vyřčené slovo často kamenem úrazu bývá, zleva, zprava žene se ona bída, ...
Opět příšera s tesáky od krve a děravou kůži přítele vyráží skřek a nadchází - Stře...
Ahoj Světe Vidím, že probouzíš se opět beze změny Planeta bez duše, jak píseň bez ozvěny Je...
(Věnováno českému hudebnímu projektu Trist.) Tento svět, tak šedý a temný, rozťal moji duši...
Někdy připadá mi jako by se snažila jen Gréta. Dobře… a pár školáků, přitom trpí celá p...
Polámané stonky květin, Ohořelá svíčka na oltáři, K cíli zbývá jen pár setin, Hlav...
Bloudím hlavou mladé dívky, bloudím v jednom velkém panoptiku. Vzpomínky na cukrbliky, popisky s...
K nebi se vypíná, mohutní, tyčí, visutá ohrada zostřených tyčí; zpoza opevnění slyšet je r...
ve špatný čas na špatném místě - říkám si tedy „snad příště!“ - snad příště? ...
Připadá mi jako by inteligence dostala baseballovou pálkou na sestřelení stroje reagovat válkou?...
Kostival Čekám, čekám na Tě, čekám… Ticho nejtišší ze všech tich omývá hladovějící n...
  jsem záře bez sluncí. jsem pouhý sen. jsem všechno nejsoucí – tedy nejsem… &n...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Vidím šedá hustá oblaka, Jež se plouží po obloze ladným krokem, Malebnou krásu lze spatřit po...
Jen ti pražští Pražáci vědí, kam mdlí zombies nezavítají. Unavené baletky, pijani ve vol...
Zpověď Proč neutíkám, když trpím? Proč nevzlykám, když tě mučím? Jsem ztracená duše na hra...
Rozervaná   Terezín Trpělivě trpím a čekám, že se vrátíš. Trpělivě trpím a ...
ve špatný čas na špatném místě - říkám si tedy „snad příště!“ - snad příště? ...
Někdy cítím se jak pes přivázanej v lese, někdy cítím se jak hrdina z povídky jáma a kyvadlo...
Okamžik   v éterickém rozplynutí ...
člověk – jen červík ve černé krabičce. - opuštěn. sám. na pospas osudu. - červík vša...
You are never going anywhere Karen. Klepá se na konci zesláble, kdeže skončila ta hlava bože váha ...
Včera jsem křičel Křičel jsem na svět Křičel jsem hlavně na sebe Promiň mi, zasraný světe ...
všechno je zbytečné a všechno pomine - vše co se narodí zas brzy zahyne… - o sobě zb...
Znetvořené tělo, teď táhnu městem soustavy neznámých proudí kolem načichlé kybernetikou &n...
,,U rozpadlé skály, malé děti stály, pád viděti, výkřik slyšeti. · Nebylo jim p...
Strach měl v mé hlavě lekci baletu, otazník ke mně spínací špendlík připnul, já bál jse...
uprostřed vln betonu - který musí opravit - a skučením severního větru - co opírá se mi...
0