Poezie

Samota

Autor: KarlosD

Někdy cítím se jak pes přivázanej v lese,

někdy cítím se jak hrdina z povídky jáma a kyvadlo.

Život ti dá přátele, za pár let ti je odnese,

pak se může stát, že mluvíš sám se sebou přes zrcadlo.

Musíš překonat ten pocit a přetrhnout řetěz,

musíš překonat pocit s nadějí, že tě vytáhnou.

Jen ten, kdo má dobré přátele může být vítěz,

kde je však vzít, když všichni do Mexika táhnou.

Musím chopit se řeči pokaždé, když někoho potkám?

Neměl bych napsat na facebook, že se dotýkám dna?

Ne můj charakter není exhibicionistou protkán,

začít krůček po krůčku a odezní tma.

Třeba bude prostoupena světlem pomalu, ale jistě,

třeba rychle tvým zájmem, jak loď odpluje.

Nebát se a bojovat nejlépe čistě,

Ať samota místo mě hořekuje.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

KarlosD

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

jako bych tady ani snad nebyl… jak se mám přesvědčit že vůbec jsem? chovaj se ke mně jak b...
Sluneční hodiny v nebi se vlečou. Jak vrabec v hrsti ti mimoděk uletěl. Neptej se kam, vždyť n...
  dusím se… – nemám v čem podusit rýži… – nákupy (v tom dusnu!) mi jen přitíží ...
~ Při meditaci nad výškou, překrásný Let na čas se dívám ~ Pomník pro všechny: - kdo přiš...
Ve tmě choulim se (třesouc se zimou pokryt sněhovými vločkami) k plamínku v kostce ledu. Ve tm...
Ležím, zavírám oči, odevzdávám své myšlenky černo černé noci. Vracím se v paměti do první...
Deprese   Stojím v temném předpokoji někdo za mnou tiše brojí a děti se chichotají: „Jé...
(Pana) Asi je ráno do tmy za víčky tlačíme se mi mihotavé světlo asi je ráno a já za...
hodina příchozí pomalu utíká – to co mi dochází hned mi zas uniká a co mi uniklo pozdě mi do...
Bezprostřednost Vyřčené slovo často kamenem úrazu bývá, zleva, zprava žene se ona bída, ...
času co tady máš – máš vždy moc málo! – žiješ a umíráš… co za to stálo? a za co stá...
býváme debilní hovada… - dáváme jen co kdo dostává. a člověk člověku za zády směje s...
  náš vztah má datum splatnosti – spočítej všechny špatnosti vynásob je radostmi ...
Mráz mi běhá po zádech a hrůzou se mi tají dech co když probudím se zítra s- co když probud...
Chce se mi spát, Jen nevím si s tím rady. Myšlenky, starosti, strasti, Volají, přímo křičí ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Sny jsou našim peklem, neuhasitelnou touhou po něčem velkém, avšak jen málo komu povede se, ...
ten pajzl byl někde v uličce postranní – šli jsme tam s odvahou… a přece posraní – a kd...
všechno je zbytečné a všechno pomine - vše co se narodí zas brzy zahyne… - o sobě zb...
Zase se rozdrolím na malý kousky. Nikoho k tomu nepotřebuji. Exuperyho vize se naplnily. Orwell je na ...
Ztracená duše Poslední soud Kapka krve stéká na zem, příčinou jsou trny, kobří jed ...
  cestování – to je zlo! žere to jen prachy. a co z toho vylezlo? – hrůzy. děsy. strachy!...
loď se potápí – mávám rukama! - snažím se abych nikoho nezklamal - a sám se potápím – lid...
  dusím se… – nemám v čem podusit rýži… – nákupy (v tom dusnu!) mi jen přitíží ...
Byl jsem zrozen abych - přál si nesmyslné Abych přihlížel prázdnotě oči, které hledaj...
,,Setrvávající bolest neustoupí, pod kotlem navíc přitopí, vzpomínky nemohou odejít, ...
Tak hluboko jsem v tom ještě nevězel Dvakrát za den kocovinu A ještě teď se třesu A pí...
pročpak mě zdržuješ? - už musím frčet! - nevidím důvod proč měl bych tu trčet - nehodlám s...
Bloudím hlavou mladé dívky, bloudím v jednom velkém panoptiku. Vzpomínky na cukrbliky, popisky s...
Kéž těšil by mě pohled na utrpení místo toho obdivuji stromy pod tíhou krásy krčí se v pok...
Nebe plné hvězd, které jasně svítí... Pod svitem měsíce je vidět poházené kvítí. Za hřbito...
0