Poezie

Samota

Autor: KarlosD

Někdy cítím se jak pes přivázanej v lese,

někdy cítím se jak hrdina z povídky jáma a kyvadlo.

Život ti dá přátele, za pár let ti je odnese,

pak se může stát, že mluvíš sám se sebou přes zrcadlo.

Musíš překonat ten pocit a přetrhnout řetěz,

musíš překonat pocit s nadějí, že tě vytáhnou.

Jen ten, kdo má dobré přátele může být vítěz,

kde je však vzít, když všichni do Mexika táhnou.

Musím chopit se řeči pokaždé, když někoho potkám?

Neměl bych napsat na facebook, že se dotýkám dna?

Ne můj charakter není exhibicionistou protkán,

začít krůček po krůčku a odezní tma.

Třeba bude prostoupena světlem pomalu, ale jistě,

třeba rychle tvým zájmem, jak loď odpluje.

Nebát se a bojovat nejlépe čistě,

Ať samota místo mě hořekuje.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

KarlosD

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

sudba samoty prvotina z jara 2016     prolog   mrtvá duše v tichu samoty...
You attempted. You made me cry. Didn’t say Your last Goodbye. [spacer height="14px"] Mad...
uprostřed vln betonu - který musí opravit - a skučením severního větru - co opírá se mi...
ve špatný čas na špatném místě - říkám si tedy „snad příště!“ - snad příště? ...
Tak jako první lásku nechala jsem jít, žádám já i vás ostatní o okamžité a trvalé zm...
Rád mě vidíš se smát, jedním dechem se zamilovat. Rád vidíš, jak podléhám tvým očím, pod...
Ležím, zavírám oči, odevzdávám své myšlenky černo černé noci. Vracím se v paměti do první...
  Jednoho tichého večera, Když ke mně zvolna kráčela, Duše splín za sebou vláčela A v ...
pít či nepít? - to je ta otázka! a být či nebýt? – to je jen nadsázka. byl jsem i nebyl ...
Nic? Poslouchej lépe! Pořád nic? Tak pojď blíž. Polož hlavu na mou hruď. Už slyš...
budu pryč v sobotu. možná i v neděli - že se už nevrátím jste dobře věděli - a přece ne...
Rosa Po tváři stéká ta rosa, co kdysi pampeliškou bývala. Zleva doprava vesele se kýva...
co více v životě lze moci chtít nežli jen ve vlastním životě bdít? vlastního bytí si vě...
Jako mořských vln náraz štěpící staleté útesy kousek po kousku odlamujete z nás zbytky toho č...
jak se mám? mám se jak židle postavená do kouta. mám se jako obraz na nějž nikdo nekouká neb...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

  Stal jsem se součástí romantického parku, stal jsem se bdícim okem uprostřed geometri...
jak se mám? mám se jak židle postavená do kouta. mám se jako obraz na nějž nikdo nekouká neb...
Bezprostřednost Vyřčené slovo často kamenem úrazu bývá, zleva, zprava žene se ona bída, ...
ten pajzl byl někde v uličce postranní – šli jsme tam s odvahou… a přece posraní – a kd...
občas pozoruju ptáky ne,že bych je zaujal: maličký  vzdálený  součást zemské masy &nbs...
Bolí to a bude víc, lepší už to nebude. Vymačkáváš vzduch z mých plic. Proč to děláš, osud...
hanebný konec hnusného snu. - bojím se že už neusnu. nebo jsem usnul? nebo bdím? - mám st...
prvotina z podzimu 2016   ulice města potemněly. v posteli večer mne sžírá chlad. snad jsm...
času co tady máš – máš vždy moc málo! – žiješ a umíráš… co za to stálo? a za co stá...
Zase se rozdrolím na malý kousky. Nikoho k tomu nepotřebuji. Exuperyho vize se naplnily. Orwell je na ...
Vidím šedá hustá oblaka, Jež se plouží po obloze ladným krokem, Malebnou krásu lze spatřit po...
Ruce svázané Do ponižujícího symbolu prosby Myšlenky upjaté na lepší a zářivější zít...
za pohoršování a krádeže štěstí za naivitu a bezduchost za výlevy citů a trapnou tupost uzav...
býváme debilní hovada… - dáváme jen co kdo dostává. a člověk člověku za zády směje s...
  Jednoho tichého večera, Když ke mně zvolna kráčela, Duše splín za sebou vláčela A v ...
0